Jan Mikolášek

Jan Mikolášek byl slavný český lidový léčitel, známý svými mimosmyslovými schopnostmi diagnostikovat nemoci z moči – tzv. uroskopií. Kombinoval znalosti bylin s nadpřirozeným vnímáním a údajně pomáhal milionům lidí, od obyčejných pacientů až po prezidenty, diplomaty a známé umělce. Jeho metody fascinovaly i šokovaly, přičemž jeho praktiky jsou dnes považovány za okultní a kontroverzní. Tento článek odhaluje život, léčebné postupy a temnou stránku Mikoláškovy slávy.

Jan Mikolášek – kontroverzní lidový léčitel a uroskop
Jan Mikolášek (1889–1973) byl známý český lidový léčitel, uroskop a mistr mimosmyslové diagnostiky. Vyšel z prostého řemesla zahradníka a vyučil se bylinářství u léčitelů ve Vídni, aby později působil téměř půl století a údajně pomohl milionům lidí. Ve čtyřicátých a padesátých letech léčil nejvíce pacientů, a to nehledě na politický režim či společenské postavení – od obyčejných lidí až po prezidenty, diplomaty, vědce či známé umělce.

Mikolášek stanovoval diagnózy neuvěřitelně jednoduchou, ale spornou metodou: protřepáním lahvičky s močí proti světlu a krátkým pohledem ve světle lampičky. Zajímalo ho jen pohlaví a věk pacienta. Podle toho pak určoval čísla bylinných směsí a dávkování. Občas používal i bahno. Své diagnózy poskytoval zdarma, avšak bylinky prodával – díky čemuž si zajistil nemalé finanční prostředky. Ve své knize Vzpomínky přírodního léčitele Mikolášek tvrdí, že během života pomohl až pěti milionům lidí.

Jeho život a metody zůstávají kontroverzní: dokázal ohromit stovky lidí denně, údajně i hlavy států, ale jeho paměti i vyprávění jsou zpochybňovány a obsahují přehánění. Jeho příběh inspiroval životopisný film Šarlatán (2020), který ukazuje fascinující, ale částečně spekulativní pohled na Mikoláškovu kariéru.

Jan Mikolášek s kuchařkou a řidičem

Zápotocký jako ochránce
Mikulášek byl politickými režimy dlouho tolerován, dokud nezemřel jeho ochránce, prezident Antonín Zápotocký, kterému údajně uchránil nohu před amputací. Po Zápotockého smrti režim vedený prezidentem Antonínem Novotným ztratil pochopení pro Mikoláškovu aktivitu a životní luxus. Byl sledován StB a v roce 1959 odsouzen za krácení daní, korupci, předražování bylin a nepovolenou stavbu. Přišel o majetek a strávil více než tři roky ve vězení. Zbytek života prožil v chudobě, závislý na podpoře přátel.

Věřící Mikolášek
Jan Mikolášek se prohlašoval za věřícího a hlásil se k římsko-katolické víře. Na své rozlehlé zahradě měl soukromou kapli a bronzovou sochu, která měla zobrazovat Ježíše Krista, u níž se pravidelně modlil. Podle Mikoláška socha vznikla na základě jeho vidění:

„Začínal už padat soumrak, bylo asi k deváté hodině. Cítil jsem, že mě stále napůl obestírá dřímota. V té chvíli jsem spatřil, že bránou, jakoby utkanou z lehké stříbrné mlhy, se ke mně ubírá nějaký muž. Měl laskavý úsměv, dlouhé světlekaštanové vlasy a narudlé vousy. Přicházel blíž a blíž. S námahou jsem otevřel oči a hleděl na něho. Nemohl jsem se ani pohnout, a přitom jsem se chystal uprchnout – taková bázeň mě přepadla. Muž přistoupil těsně ke mně a ukázal rukou k zemi. ‚Sbírej! Jen sbírej!‘ řekl mi. (…) Jednu paži měl složenou na prsou, druhou vztáhl nad mou hlavu. Potom se trochu sklonil, dotkl se prstem mé hrudi a řekl: ‚Pracuj, přemýšlej a věř jenom sobě.‘“
— Jan Mikolášek, Vzpomínky přírodního léčitele

Své nadpřirozené schopnosti přisuzoval Bohu Stvořiteli:

„Najednou, jako by mě Pánbůh osvítil, vidím, že každá moč je jiná, že se jedna od druhé liší, stejně jako se od sebe liší vzhled lidí, jejich tváře, jejich hlasy, jejich povahy.“
— Jan Mikolášek, Vzpomínky přírodního léčitele

Jakou mocí to činil?
Mikolášek se považoval za znalce léčivých bylin, což byla pravda. Jenže k tomu nadpřirozeně diagnostikoval nemoci z moči pacientů pouhým pohledem. Naučila ho tomu léčitelka Josefa Mühlbacherová z Volduch u Rokycan, která dokázala z moči zázračně poznat zdravotní problémy. Mikolášek se u ní začal učit v roce 1918, přičemž mu bylo teprve několik let, zatímco jí bylo již 85 let.

Stanovování diagnózy z moči se nazývá uroskopie (též uromancie) – diagnostická metoda, která byla rozšířená ve středověku a dodnes ji provozují někteří lidoví léčitelé. Ve skutečnosti jde o parapsychologii, mimosmyslové vnímání a jasnovidectví, tedy okultismus. Uroskopie není nic jiného než šarlatánství! Každý okultismus je úzce spojen s démonickými silami.

Je zřejmé, že Mikolášek disponoval démonickou mocí a získával informace o zdravotním stavu lidí skrze channeling démonů. Démon zná minulost i současnost, ví, jakou nemocí člověk trpí, kolik má peněz na účtu a může člověka „uzdravit“. Takové uzdravení však není skutečné: často jde o nemoc, kterou sám démon způsobil. Démon nikdy nemyslí člověku dobře – po „uzdravení“ často přichází nová nemoc, psychické problémy, těžké duchovní stavy a někdy i smrt.

Závěr
Mikoláškova schopnost diagnostikovat nemoc z moči pacienta určitě nebyla od Boha, neboť provozoval alternativní medicínu spojenou s mimosmyslovým vnímáním (okultismus). Ten člověk poslouchal démona, který mu dával informace. Následně, v některých případech, došlo k démonickému „uzdravení“. Podobnou schopnost měl léčitel Bruno Gröning, který uzdravoval „božskou energií“. Mikolášek prokazatelně praktikoval okultismus, modlářství (modlit se k soše, která zpodobňovala smyšlenou podobu Krista), zpodobňoval si Boha (socha Krista), uctíval mrtvého Krista (který rozhodně není žádná mrtvola – je vzkříšený v Nebi). Toto všechno je hřích!

„Neměj žádné bohy kromě mne. Nevytvářej si modly v podobě čehokoli nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. Neklaň se jim a nesluž jim, neboť já Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivě milující.“
Bible 21, Exodus 20,3-5

„Ze zbytku dřeva si pak boha udělá, modlu, před níž se klaní a pokleká, a říká jí svou modlitbu: „Zachraň mě! Vždyť jsi můj bůh!“
Bible 21, Izaiáš 44,17

Je potřeba si uvědomit, že každý okultismus (jóga, akupunktura, reiki, homeopatie, hypnóza, astrologie…) je úzce spojen se zlem! Okultismus je také velmi často spojen s prosperitou. Ďábel dá okultistům peníze, ale něco za to bude chtít. Ďábel chce hlavně lidem zastínit Boha. To se mu dobře daří, nejen přes okultismus, ale i přes vědu, školský systém…

Bylinky dal lidem Bůh. Mnoho z nich má léčivé látky a můžeme je používat k léčbě různých neduhů. Problém je, že různí léčitelé k nim něco přidávají, např. chtějí lidem vnutit, že některé byliny mají magické schopnosti, zejména ty, které jsou sbírané na Noc čarodějnic. Někteří bylinkáři používají parapsychologii a různé předměty (virgule atd.) k diagnostikování zdravotních problémů. To je samozřejmě špatně, neboť je to spojeno s démonickými duchy. Žádný takový léčitel vás nevyléčí v pravém slova smyslu. Tito lidé dávají ostatním lidem falešnou naději a zároveň je vedou do těžkých duchovních stavů. Člověk, který věří v nadpřirozenou moc lidových léčitelů, dává svolení zlu (démonům), aby na něm parazitovalo. Může dokonce nastat posednutí démonem!