Žádný, kdo je narozen z Boha, nečiní hřích

Na základě níže uvedených veršů v minulosti vzniklo mnoho herezí. Každá hereze může křesťana dovést až k následování a uctívání falešného krista (ďábla)!

„Kdo činí hřích, je z Ďábla, neboť Ďábel hřeší od počátku. Proto se zjevil Syn Boží, aby zmařil skutky Ďáblovy. Žádný, kdo je narozen z Boha, nečiní hřích, protože v něm zůstává Boží símě; a nemůže hřešit, protože se narodil z Boha. Podle toho se poznají děti Boží a děti Ďáblovy: žádný, kdo nečiní spravedlnost a kdo nemiluje svého bratra, není z Boha.“
ČSP, 1. Jan 3,8-10

Je to tak, že žádný, kdo je narozen z Boha, nečiní hřích? Ano, je to přesně tak! V těchto verších rozhodně nestojí, že pravý křesťan nebude nikdy hřešit. Tyto verše hovoří o tom, že pravý křesťan nečiní hřích (nežije v hříchu, nelibuje si v hříchu) v přítomném čase, neboť činí pokání a díky tomu mu jsou jeho hříchy okamžitě odpuštěny. Tyto verše hovoří o cestě setrvávání v hříchu (cestě ďábla) a cestě víry a pokání (cestě Krista).

Ať se nám to líbí nebo ne, každý křesťan má sklony hřešit. Proč? Protože žije v hříšném, neobnoveném těle. Dokonalé nastane až v okamžiku vzkříšení a uchvácení do Nebe. Křesťan každým dnem zažívá zápas s hříchem, resp. zápas těla s Duchem Svatým (dále jen Duch). Kdo toto neprožívá, není křesťan. Jde o to, že pravý křesťan pokojně nesetrvává v hříchu, neboť Duch, kterým byl během procesu znovuzrození pokřtěn, mu ukazuje jeho hříchy a vede ho k pokání. Pokání je důsledek působení Ducha. Pokání samozřejmě může křesťan na základě svobodné vůle odmítnout, nebo dokonce dlouhodobě odmítat. Pak je to ale „dítě ďáblovo“.

Křesťan má úžasné zaslíbení, pokud činí pravé pokání, Bůh ho „očistí od každé nepravosti“ (od každého „nevědomého“ hříchu).

„Tělesné sklony míří proti Duchu a Duch proti tělu; navzájem si odporují, abyste nemohli dělat, co chcete.“
Bible 21, Galatským 5,17

„Říkáme-li, že žádný hřích nemáme, klameme sami sebe a není v nás pravda. Když ale své hříchy vyznáváme, Bůh je věrný a spravedlivý – odpustí nám naše hříchy a očistí nás od každé nepravosti. Říkáme-li, že jsme nehřešili, děláme z něj lháře a jeho slovo v nás není. (…) Toto vám píšu, moji drazí, abyste nehřešili. Kdyby někdo zhřešil, máme u Otce přímluvce, Ježíše Krista, toho Spravedlivého. On je smírnou obětí za naše hříchy, a nejen za naše, ale i za celý svět.“
Bible 21, 1. Jan 1,8-10 a 2,1-2

Pokání je pro Boha důležité! Proč nyní v posledním čase dochází k rozlamování pečetí, vylévání číší (Božím soudům)? Protože se mají lidé odvrátit od zlých skutků a činit pokání.

„Čtvrtý pak vylil svou číši na slunce a bylo mu dáno pálit lidi ohněm. Lidé byli páleni velikým žárem a rouhali se jménu Boha, který má moc nad těmi ranami, avšak nečinili pokání, aby mu vzdali slávu.
Pátý pak vylil svou číši na trůn té šelmy a její království bylo zatemněno. Lidé se bolestí kousali do jazyka a rouhali se nebeskému Bohu pro své bolesti a pro své vředy, avšak nečinili pokání ze svých skutků.“
Bible 21, Zjevení 16,8-11

Každá neposlušnost nese své následky. Kdo odmítne pokání a Kristovu nabídku, na konci věků skončí v ohnivém jezeře. Do Nebe nevejde nic znečišťujícího ani působícího ohavnost!

„avšak rozhodně do něj nevejde nic znečišťujícího ani působícího ohavnost a lež, ale jen ti, kteří jsou zapsáni v Beránkově knize života.“
Bible 21, Zjevení 21,27