Osud je obecně vnímán jako předem daný děj lidského života, který nelze změnit ani se mu nějak vzepřít. Osudové, lidé míní to, že je to nevyhnutelné – nezvratný osud. Je to můj osud, slýcháváme, tak se nedá nic dělat. Například takto lidé vnímají osud:
„Věřím v osud. Kamarádovi, když bylo asi 10 let šel se svojí kamarádkou po kraji silnice a oba je smetl opilý řidič. Ta holčina na místě zemřela, kamarád přežil, ale hrozně dlouho se z toho dostával. Před 5 lety dostihl osud i kamaráda, zemřel nešťastnou náhodou. V noci jim doma zhasla karma a on zemřel na otravu. Osud se naplnil.“
Je osud inteligentní síla?
Opravdu osud reprezentuje předpoklad, že běh událostí je do detailu daný? Pokud to chápu dobře, tak osud je nevěřícími lidmi chápán jako nějaká síla, která určuje dění všemu, co existuje. Podle teorie osudu (ateistů), neexistuje biblický Bůh, ale jiná mimořádně inteligentní síla (s rozumem), která řídí lidi a události podle své vůle. Slovanská kultura považuje za tuto inteligentní sílu Sudičku – démona osudu, který má určovat osud novorozence. V dávných dobách Slované věřili v existenci Roda – ducha, kteří bdí nad lidským osudem a může jej ovlivnit.
Osud v okultismu
Jsou tady také různí okultisté – předpovídači budoucnosti (kartářky, horoskopy atd.), kteří lidem vykládají jejich budoucnost (pomocí nějakých předmětů, z hvězd na obloze, podle kabaly apod). Mohou znát tito lidé budoucnost jiných lidí? Rozhodně ne!
Doporučený článek k prostudování: Pravda o horoskopech, jasnovidectví
Žádný osud neexistuje
Žádný osud neexistuje, proto ho ani žádný člověk nemůže znát. Co ale existuje, je Bůh, který to tady všechno stvořil (žádný velký třesk, žádná evoluce). Bůh stvořil lidi, kteří nejsou naprogramovaní roboti, ale mají možnost se svobodně rozhodnout. Křesťanům dal Bůh Bibli, kde naleznou návod, jak žít. Bible nám například říká, že nemáme lhát. Pokud to na základě svobodné vůle porušíme, Bůh nás nechá. Naše lež ale může mít své následky.
Shrnutí
Křesťan nemůže věřit v osud, protože by tím popíral existenci inteligentního Stvořitele, který stvořil lidi s možností volby. Pokud by křesťan věřil v osud (všechno je daný a já s tím nic nemohu dělat), automaticky by věřil ve falešného boha, který stvořil loutky bez svobodné vůle. Ve svém životě máme možnost se rozhodovat. Kdyby bylo všechno předurčeno, popíralo by to svobodu člověka, kterou nám Bůh daroval. Bůh člověku nabízí různé možnosti, různé životní cesty… Kterou cestu si člověk zvolí, je na něm. Tolik nás Bůh miluje, že respektuje naší volbu.