Kdo je antikrist, který je popsán v druhém listu Tesalonickým?
Syn zatracení, syn záhuby
O člověku, který je nazýván „syn zatracení, syn záhuby“, nebo také „člověk bezzákonnosti, člověk hříchu“, psal Pavel v druhém listu Tesalonickým:
„Pokud jde o příchod našeho Pána Ježíše Krista a naše shromáždění k němu, žádáme vás, bratři, abyste se nenechali snadno otřást ve svém poznání ani vylekat buď skrze ducha, nebo skrze slovo nebo skrze dopis, vydávaný za náš, jako by den Pánův již nastal. Ať vás nikdo žádným způsobem nesvede, protože nenastane, dokud napřed nepřijde odpadnutí a nebude zjeven ten člověk bezzákonnosti, syn záhuby, který se staví na odpor proti všemu a pyšně se pozvedá nade všecko, čemu se říká Bůh nebo co se uctívá, takže sám usedne [jako Bůh] do Boží svatyně a bude se vydávat za Boha. Nevzpomínáte si, že jsem vám toto říkal, ještě když jsem byl u vás? Také víte, co ho nyní zdržuje, aby byl zjeven až ve svůj čas. Neboť tajemství této bezzákonnosti již působí; jen čeká, dokud ten, kdo je nyní zdržuje, nebude z prostředku vzat. A potom bude zjeven ten Bezzákonný, kterého Pán Ježíš odstraní dechem svých úst a zahladí jej i jeho skutky jasným zjevením svého příchodu. Příchod Bezzákonného je podle působení Satana se vší mocí, znameními a lživými zázraky a s veškerým klamem nepravosti pro ty, kteří hynou, protože nepřijali lásku k pravdě, aby byli zachráněni. Proto na ně Bůh posílá mocné působení bludu, aby uvěřili lži a aby všichni, kdo neuvěřili pravdě, ale nalezli zalíbení v nepravosti, byli tak odsouzeni.“
ČSP, 2. Tesalonickým 2,1-12„Prosímeť pak vás, bratří, skrze příští Pána našeho Jezukrista a naše shromáždění v něj, Abyste se nedali rychle vyrážeti z mysli, ani kormoutiti, buď skrze ducha, buďto skrze řeč, neb skrze list, jako od nás poslaný, jako by nastával den Kristův. Nesvodiž vás žádný nižádným obyčejem. Neboť nenastane den Páně, než až prve přijde odstoupení, a zjeven bude ten člověk hřícha, syn zatracení, Protivící a povyšující se nade všecko, což slove Bůh, anebo čemuž se děje Božská čest, takže se posadí v chrámě Božím, tak sobě počínaje, jako by byl Bůh. Nepomníte-liž, že ještě byv u vás, o tom jsem vám pravil? A nyní co mešká, víte, totiž aby on teprv zjeven byl časem svým. Nebo již tajemství nepravosti působí, toliko až by ten, jenž jej zdržuje nyní, z prostředku byl vyvržen. A tehdážť zjeven bude ten bezbožník, kteréhož Pán zabije duchem úst svých a zkazí zjevením jasné přítomnosti své, Kteréhožto nešlechetníka příští jest podle mocného díla satanova, se vší mocí a divy i zázraky lživými, A se všelikým podvodem nepravosti v těch, jenž hynou, protože lásky pravdy nepřijali, aby spaseni byli. A protož pošle jim Bůh mocné dílo podvodů, aby věřili lži, A aby odsouzeni byli všickni, kteříž neuvěřili pravdě, ale oblíbili sobě nepravost.“
Kralická, 2. Tesalonickým 2,1-12
Za „syna zatracení, syna záhuby“, Písmo považuje Jidáše Iškariotského, pokrytce a zrádce, který chodil s Pánem Ježíšem Kristem.
„Dokud jsem byl s nimi [ve světě], zachovával jsem je a střežil ve tvém jménu, které jsi mi dal, a nikdo z nich nezahynul, kromě syna záhuby, aby se naplnilo Písmo.“
ČSP, Jan 17,12„Dokudž jsem s nimi byl na světě, já jsem jich ostříhal ve jménu tvém. Kteréž jsi mi dal, zachoval jsem, a žádný z nich nezahynul, než syn zatracení, aby se Písmo naplnilo.“
Kralická, Jan 17,12
Jidáš Iškariotský byl proti Ježíši Kristu, tedy antikrist. On chodil s Kristem, ale nevěřil, že Ježíš je Mesiáš, který měl přijít. Jidáš byl člověk, který se maskoval za věřícího, ale nebyl jím.
„Ale jsou někteří z vás, kteří nevěří.” Ježíš totiž od počátku věděl, kteří jsou nevěřící a kdo je ten, který ho vydá.“
ČSP, Jan 6,64
„Syn zatracení, syn záhuby“, o kterém Pavel píše v druhém listu Tesalonickým, je člověk, který si říká křesťan, ale není jím. Jde o člověka, který má víru ve falešného krista. Kdo má víru ve falešného krista, je antikrist, pseudokřesťan. Tento člověk může být součástí křesťanského společenství! Díky svému falešnému učení, rozvrací toto společenství. Dokonce to může být „křesťanský“ učitel, který pod satanovým vlivem, káže falešné evangelium v různých sborech po celém světě. Může to být člověk, který pořádá masové evangelizace, má „uzdravovací službu“ („uzdravuje“ démonickou mocí), publikuje „křesťanskou“ literaturu…
„Žádné jiné evangelium ale není; to se vás jen snaží zmást ti, kdo chtějí převrátit evangelium Kristovo.“
Bible 21, Galatským 1,7„Dávejte si pozor na falešné proroky, kteří k vám přicházejí v ovčím rouše, ale uvnitř jsou to draví vlci.“
Bible 21, Matouš 7,15„V Božím lidu však bývali i falešní proroci, stejně jako mezi vámi budou falešní učitelé, kteří pokoutně zavedou zhoubné bludy. Budou dokonce zapírat i Pána, který je vykoupil, a tak na sebe přivedou rychlou záhubu. Mnozí je budou v jejich nestydatosti následovat a cesta pravdy se kvůli nim ocitne v opovržení. Budou se s vámi pokoušet chamtivě kupčit vymyšlenými řečmi, ale jejich odsouzení už dávno nezahálí a jejich záhuba nespí.“
Bible 21, 2. Petr 2, 1-3
Takové lidi je potřeba odmítnout, resp. jejich falešné učení. Těmto lidem je potřeba říct pravdu. Těmto lidem je potřeba říct pravé evangelium (o pravém Kristu). Někdy je potřeba tyto lidi vyloučit z církve, případně církev opustit. To samozřejmě neznamená, že máme tyto lidi tzv. odkopnout. Za tyto lidi se máme modlit a postit, milovat je, žehnat jim. To, že někoho milujeme, to neznamená, že souhlasíme jejich hříchem.
„Sektáře po jednom a druhém napomenutí odmítni. Víš, že takový člověk je převrácený, hřeší, a sám sebe odsuzuje.“
ČSP, Titus 3,10„Prosím vás, bratři, dávejte si pozor na ty, kdo působí roztržky a kladou překážky učení, které jste poznali. Vyhýbejte se jim! Takoví lidé neslouží Kristu, našemu Pánu, ale svému břichu. Jde jim jen o to, aby svými lahodnými řečmi a pochlebováním oklamali srdce bezelstných.“
Bible 21, Římanům 16,17-18
Závěr
Pavel v druhém listu Tesalonickým píše o falešných křesťanech (antikristech), kteří svádí Boží lid k bludu. Křesťané jsou upozorňováni na to, že v posledním času (celé období mezi oběma Kristovými příchody), přijdou bludaři, kteří budou svým učením rozvracet křesťanské sbory. Není zde řeč o finálním Antikristu, který má odstartovat dobu Kristova návratu („protože nenastane, dokud napřed nepřijde odpadnutí a nebude zjeven ten člověk bezzákonnosti, syn záhuby“). Někteří křesťané dodnes čekají, až bude finální Antikrist veřejně zjeven a Kristus bude moci konečně podruhé přijít. V podstatě jde o učení, které má identifikovat časový rozsah, kdy Ježíš podruhé sestoupí pod nebeskou klenbu a dojde k prvnímu vzkříšení a uchvácení všech věrných do Nebe. Toto je falešné učení, které je potřeba striktně odmítnout.
Amen.
„Tehdy budou dva na poli; jeden bude vzat a druhý zanechán. Dvě budou mlít mlýnským kamenem; jedna bude vzata a druhá zanechána. Proto bděte, neboť nevíte, ve které chvíli přijde váš Pán.“
Bible 21, Matouš 24,40-42