Případ Anneliese Michel, mladé Němky, která zemřela ve 23 letech, patří k nejznámějším případům posedlosti démonem. Posedl ji skutečně ďábel, nebo šlo o vážné zdravotní a psychické problémy? Existuje démonická posedlost, co o ní říká Bible a jak se k případu postavila Římsko-katolická církev?
Příběh Anneliese Michel
Anneliese Michel (1952–1976) byla mladá dívka z Bavorska, která vyrůstala v hluboce věřící římsko-katolické rodině. Velkou tragédií bylo, že zemřela ve svých pouhých 23 letech. Její život skončil po dlouhém období utrpení, během něhož byla vystavena falešnému vymítání démonů ze strany římsko-katolických kněží.
Vše začalo v roce 1968. Bez zjevné příčiny dívka ve škole náhle upadla do bezvědomí. Jednalo se o krátký kolaps. Později ji v noci postihl doslova děsivý zážitek – hrůzné probuzení, neschopnost pohybu, křeče, vidiny děsivých postav a prokousnutý jazyk. Dívka později uvedla, že během tohoto záchvatu cítila jakousi cizí sílu, která ji údajně tlačila do postele. Postupně začala být přesvědčena, že je posedlá ďáblem.
V roce 1969 lékař při neurologickém vyšetření údajně nepotvrdil epilepsii. Prodělaný záchvat byl označen za cerebrální křeče nočního typu. Dívka přesto dostala léky proti epileptickým záchvatům, které užívala až do své smrti.
Následující rok byl pro dívku kritický. Přišel další záchvat, během něhož upadla do bezvědomí a začala mít děsivé vidiny. Podle vlastních slov viděla „obrovskou šklebící se tlamu ďábla“. Přidaly se také hlasy, které jí našeptávaly, že je prokletá a shnije v pekle. Dívka údajně cítila i odporný „ďábelský“ zápach. Její duševní stav byl velmi špatný.
Následovaly další a další záchvaty, často doprovázené prudkými výbuchy zuřivosti. Během těchto stavů napadala sebe i své okolí a někdy celé hodiny neartikulovaně křičela. Další lékařská vyšetření podle některých popisů nepřinesla jednoznačné vysvětlení všech jejích obtíží. Rodina však stále více věřila, že příčinou jejího utrpení je posedlost démony. Opakovaně proto žádala Římsko-katolickou církev o exorcismus.
V roce 1975 došlo k prvnímu exorcismu podle pravidel Rituale Romanum, jehož historická podoba pochází z roku 1614. Dívka však žádného osvobození nedosáhla. Naopak během rituálů velmi trpěla, a to fyzicky i duševně. Následovala další a další falešná vymítání démonů.
V letech 1975–1976 bylo na Anneliese Michel provedeno celkem 67 rádoby exorcistických rituálů. Během těchto obřadů byla dívka často velmi agresivní, křičela obscénnosti, kopala kolem sebe, rozbíjela okolní předměty a drápala nehty do zdí. Vydávala hluboké, chraptivé, někdy až „zvířecí“ zvuky. Podle některých svědectví měla dokonce hovořit cizími jazyky, které se nikdy neučila.
Démoni, kteří měli jejím prostřednictvím promlouvat, se představovali jako Hitler, Kain, Nero, Jidáš a další historické či biblické postavy. Přítomní kněží tyto projevy považovali za důkaz posedlosti.
Dne 1. července 1976 tato dříve půvabná černovlasá dívka za tragických okolností zemřela ve své vlastní posteli. Bylo jí pouhých 23 let. Její tělo bylo těžce podvyživené a dehydratované. V době smrti vážila pouhých 30 kilogramů. Její fyzicky i duševně zubožené tělo neslo známky dlouhodobého utrpení. V souvislosti s jejím stavem se uvádějí také vážná poranění kolen, obličeje a zubů. Rozsah všech těchto zranění však není ve veřejně dostupných popisech případu jednotně doložen.
Dva roky po její smrti, v roce 1978, byli rodiče Anneliese Michel a dva římsko-katoličtí kněží, kteří prováděli exorcismus, odsouzeni za usmrcení z nedbalosti. Soud jim uložil trest šesti měsíců odnětí svobody s podmíněným odkladem na tři roky. Představitelé Římsko-katolické církve později připustili, že její údajná posedlost nebyla prokázána a že kněží mohli její zdravotní stav nesprávně vyhodnotit.
Podle tohoto skutečného a tragického příběhu byl v roce 2005 natočen americký hororový film The Exorcism of Emily Rose, v české distribuci známý pod názvem V moci ďábla. Film je případem Anneliese Michel inspirován, řadu událostí však dramatizuje a nelze jej považovat za věrné zachycení skutečnosti.
Video: Nebiblické vyhánění démonů z Anneliese Michel
Kde se stala chyba?
Rodina Anneliese Michel byla údajně hluboce věřící. V co však skutečně věřila? V jakého Boha a jakého Krista následovala? Bohů a kristů je všude kolem nás celá řada! Bůh jako neosobní energie, bůh v okultismu, bůh římského katolicismu – to všechno jsou z biblického hlediska falešné představy o Bohu a cizí bohové!
Pokud Anneliese Michel věřila v boha, kterého hlásá Římsko-katolická církev na celém světě, pak nevěřila v pravého Boha Bible. Za každým falešným bohem stojí ďábel a jeho démoni, kteří odvádějí lidi od pravdy Božího slova! Učení Římsko-katolické církve je démonické a je to učení o falešném bohu a falešném kristu. Kdo následuje takového falešného krista, nemůže skrze něj dojít ke spasení ani ke skutečnému osvobození od démonů. Nestačí totiž věřit v nějakého boha a dovolávat se Ježíšova jména. Rozhodující je víra v pravého Ježíše Krista, kterého zjevuje Písmo.
Doporučené články k prostudování: Mariánský kult. Co na to Bible?, Pohanský rituál s papežem Františkem ve Vatikánu, Která církev je ta pravá?
„Každý, kdo nezůstává v Kristově učení, ale opouští je, ztrácí Boha. Kdo zůstává v jeho učení, ten má Otce i Syna. Pokud k vám někdo přichází s jiným než tímto učením, nepřijímejte ho do domu ani ho nevítejte. Kdo takového vítá, stává se jeho spoluviníkem.“
Bible 21, 2. Jan 1,9-11
V případě Anneliese Michel jednoznačně šlo o falešné vymítání démonů, které mělo pro dívku fatální následky. Místo osvobození následovalo další utrpení a její zdravotní stav se postupně zhoršoval. Pozor! Ne každý, kdo si říká křesťan a tvrdí, že vymítá démony v Kristově jménu, je skutečným následovníkem Ježíše Krista a má autoritu nad démony. Samotné používání Kristova jména není důkazem pravé víry ani Boží autority. Bible před takovými lidmi výslovně varuje:
„Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane‘, vejde do nebeského království, ale ten, kdo koná vůli mého Otce v nebesích. Mnozí mi v onen den řeknou: ‚Pane, Pane, copak jsme ve tvém jménu neprorokovali? Nevymítali jsme ve tvém jménu démony? Nedělali jsme ve tvém jménu mnoho zázraků?‘ A tehdy jim jasně řeknu: ‚Nikdy jsem vás neznal. Odejděte ode mě vy, kdo pácháte zlo!“
Bible 21, Matouš 7,21-23
Pokud někdo věří ve falešného krista a jeho jménem se pokouší „vymítat“ démony, případně tak činí ve jménu Marie, nejde podle biblického pohledu o skutečné osvobození skrze pravého Ježíše Krista. Takové praktiky mohou člověka naopak vést k ještě hlubšímu náboženskému bludu a duchovnímu svázání.
Modloslužebné předměty, jako je krucifix (zpodobení ukřižovaného Krista podle lidských představ), růženec a další náboženské pomůcky, které katoličtí kněží používají při takzvaném exorcismu, nemají podle Bible žádnou vlastní moc nad démony. Žádný předmět ani náboženský rituál nemůže nahradit autoritu pravého Ježíše Krista. Totéž platí o takzvané svěcené vodě, které lidé někdy přisuzují zvláštní duchovní účinky, ačkoli Bible takový prostředek k vyhánění démonů neučí používat.
Římský katolicismus je z biblického hlediska nebiblický a závadný náboženský systém, který lidi odvádí od pravého Ježíše Krista k lidským tradicím a rituálům. Za problematické jsou zejména křty novorozenců bez osobní víry a pokání, modlitby k zemřelým, vzývání Marie a takzvaných svatých, modlitby k andělům. Tyto praktiky je třeba poměřovat Božím slovem, nikoli automaticky přijímat jen proto, že jsou součástí dlouholeté církevní tradice.
Doporučený článek k prostudování: Nemodlete se k Marii, svatým. Je to proti Bohu!
Jedinou skutečnou autoritou nad ďáblem a jeho démony je pravý Ježíš Kristus. Podle Nového zákona dal Kristus svým učedníkům moc vyhánět démony. Jeho skutečnými následovníky jsou ti, kdo mu opravdově věří a následují jeho učení – znovuzrození křesťané, tedy kristovci.
Znovuzrozený křesťan je člověk, který vírou přijal pravého Ježíše Krista jako svého osobního Spasitele a Vykupitele, činil pokání a uvědomil si svou vlastní hříšnost a bezmocnost bez Boha. Pravý křesťan nespoléhá na náboženské rituály, předměty ani lidské formule, ale na Ježíše Krista. V biblických příbězích Ježíš démonům přikazoval, aby mlčeli a opustili člověka. Nepouštěl se s nimi do rozhovorů ani vyjednávání.
Je však důležité rozlišovat mezi tím, co popisuje Bible, a dnešními praktikami vydávanými za vymítání démonů. Nebiblické postupy, ať už jde o falešný exorcismus v římském katolicismu, nebo o svazování démonů v Hnutí Víry, mohou člověku způsobit vážnou fyzickou i psychickou újmu. Tragickým příkladem je případ Anneliese Michel.
„Ty věříš, že je jediný Bůh? Dobře děláš. Tomu ale věří i démoni – a třesou se!“
Bible 21, Jakub 2,19„Ježíš pak svolal svých Dvanáct, dal jim sílu a moc vyhánět všechny démony a uzdravovat nemoci a poslal je ohlašovat Boží království a uzdravovat nemocné.“
Bible 21, Lukáš 9,1-2„V jejich synagoze byl člověk posedlý nečistým duchem a ten hlasitě vykřikl: „Ach, co je ti do nás, Ježíši Nazaretský? Přišel jsi nás zničit? Vím, kdo jsi – ten Svatý Boží!“ „Zmlkni,“ okřikl ho Ježíš, „a vyjdi z něj!“ Démon jím smýkl doprostřed a vyšel z něj, aniž by mu ublížil. Všech se zmocnil úžas a začali se dohadovat: „Co je to za slovo, že v moci a síle přikazuje nečistým duchům a oni vycházejí?“
Bible 21, Lukáš 4,33-36
Závěr
Anneliese Michel byla s největší pravděpodobností už od počátku posedlá démonem. Obecně řečeno, posedlostí se označují vtíravé, obsedantní myšlenky, představy nebo nutkání k jednání. Jde o neúměrné až chorobné zaujetí něčím nebo někým. Posedlost démonem se nemusí vždy projevovat tak, že je člověk natolik sužován a ovládán démony, že ztrácí svobodu rozhodovat se nebo ovládat své pohyby. Takové projevy jsou spíše výjimečné. Posedlost démonem může mít doslova stovky podob. Více se dozvíte v článku Posedlost démonem.
Jedním z možných projevů posedlosti démonem může být stav podobný epilepsii (padoucnici):
„A když přišli k zástupu, přistoupil k němu jeden člověk, padl před ním na kolena a řekl: ‚Pane, smiluj se nad mým synem. Má padoucnici a hrozně tím trpí. Často padá do ohně anebo do vody. Přivedl jsem ho ke tvým učedníkům, ale nemohli ho uzdravit.‘
‚Vy nevěřící a zvrácené pokolení!‘ zvolal Ježíš. ‚Jak dlouho ještě budu s vámi? Jak dlouho vás budu snášet? Přiveďte mi ho sem.‘ Ježíš pak tomu démonovi pohrozil a on vyšel a chlapec byl v tu chvíli uzdraven.“
Bible 21, Matouš 17,14–18
Podle dostupných informací trpěla Anneliese Michel podobnými stavy. Z mého pohledu šlo o silný démonický útlak, který vyvrcholil stavem transu. Během těchto stavů i po nich byla dívka vystavena silné démonické manipulaci a sugesci spojené s iluzorními představami a démonickými vizualizacemi. K její naprosté duchovní i fyzické devastaci přispělo falešné vymítání démonů ze strany římsko-katolických kněží. Otevřeně řečeno, šlo o trestuhodné trýznění dívky!
Otázkou zůstává, co dalšího mohlo negativně ovlivnit duchovní život postižené. Nezpůsobovala jí psychickou újmu autoritářská matka, která sama mohla být obětí falešného křesťanského směru? Nebyl dům, v němž dívka bydlela, zasvěcen démonům? Nepůsobil v domě teritoriální démon? Nevíme.
Z případu Anneliese Michel je vidět, jak kriticky důležité je věřit v pravého Ježíše Krista, který je cestou k pravému Bohu, cestou do nebe a k věčnému životu!
Doporučené články k prostudování: Přijmout Ježíše Krista jako osobního Spasitele, Uvěřil jsem v Ježíše Krista. Co dál?.
„Já jsem ta cesta, pravda a život,“ odpověděl Ježíš. „Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.“
Bible 21, Jan 14,6