Většina lidí nevěří v existenci satana/ďábla. Existuje ďábel skutečně, nebo je pouze lidský výmysl, náboženský symbol či pověra? Co o jeho existenci říká Bible? Podívejme se, co Bible skutečně říká o satanovi, jeho působení, lži, klamu a svádění člověka.
Satan/ďábel je reálná duchovní bytost
Bible o existenci ďábla nemluví jako o symbolu, pohádce nebo pouhé lidské představě. Představuje ho jako reálnou duchovní bytost, odpůrce Boha a protivníka člověka. Zároveň však Bible nepředstavuje Boha a ďábla jako rovnocenné soupeře. Dobro a zlo nejsou dvě stejně silné síly, které spolu svádějí nerozhodný souboj. Ďábel není Božím protivníkem v tom smyslu, že by měl stejnou nebo podobnou moc jako Bůh.
„…a ten veliký drak – ten dávný had, zvaný ďábel a satan, který svádí celý svět – byl svržen. Byl svržen na zem a jeho andělé byli svrženi s ním.“
Bible 21, Zjevení 12,9
/Ďábel je zde představen jako ten, kdo svádí celý svět. Zároveň je výslovně řečeno, že byl svržen na zem a spolu s ním byli svrženi i další vzbouření andělé./
Křesťan bere vírou vážně, že ďábel existuje – a spolu s ním i jeho andělé. Bible křesťana před existencí ďábla neuklidňuje tím, že by mu radila ho ignorovat, zlehčovat nebo předstírat, že neexistuje. Právě naopak. Před ďáblem varuje a vyzývá k bdělosti. Bible neříká: „Nevšímejte si ho. Neřešte ho. Dělejte, jako by neexistoval.“ Říká pravý opak:
„Buďte střízliví, bděte! Váš protivník ďábel obchází jako řvoucí lev a hledá, koho by pohltil.“
Bible 21, Petr 5,8
Křesťan proto nemá být naivní. Nemá ďáblovi propadat strachu, ale nesmí ho ani ignorovat. Má být bdělý, rozlišovat pravdu od lži, odmítat klam a pevně stát ve víře.
Ďábel je skutečný protivník. Právě proto je nebezpečné předstírat, že neexistuje. Bible nevede k duchovní slepotě, ale k bdělosti, rozlišování a pevnému postoji v Kristu.
Iluze, že ďábel neexistuje
Drtivá většina nevěřících lidí ve světě je přesvědčeno, že ďábel neexistuje. Nevěří v jeho skutečnou existenci a považují ho za pouhý náboženský výmysl, pohádku, pověru nebo pouhý symbol zla. I když máme v Praze městskou část Ďáblice – název, který zní až satanisticky. A paradox nekončí u nevěřících. Ani někteří lidé, kteří se označují za satanisty, nevnímají ďábla jako skutečnou duchovní bytost, ale pouze jako symbol nebo filozofický koncept.
Jak k tomu tito lidé dospěli? Často jednoduše převzali to, co je od dětství učilo jejich okolí (ďábel a jeho posluhovači). Věda (teorie velkého třesku, evoluce atd.), školský systém, společnost, média, kultura, ideologie a různé výklady dějin lidem předkládají určitý obraz světa jako samozřejmý a nezpochybnitelný. Člověk jej pak přijme jako pravdu, aniž by se zastavil a položil si zásadní otázku: „Je skutečně všechno, co mi bylo od dětství předáváno jako pravda, pravdivé? Nebo jsem se pouze naučil věřit tomu, co mi bylo opakovaně předkládáno?“ Právě opakování je mocným nástrojem přesvědčování a manipulace. Když člověk slyší určité tvrzení znovu a znovu, může mu postupně začít připadat známé, samozřejmé a pravdivé. Známé rčení „stokrát opakovaná lež se stává pravdou“ vystihuje mechanismus, při kterém může opakování vytvořit falešný pocit samozřejmosti. Samotné rčení však neznamená, že se lež skutečně stane pravdou. Lež zůstává lží, i když ji člověk slyší tisíckrát.
Doporučené kázání k prostudování: Věda a Bůh – hluboký a nekompromisní konflikt dvou způsobů myšlení
„Vy jste z vašeho otce, ďábla, a choutky svého otce chcete provozovat; on byl od počátku zabíječ lidí a v pravdě nestojí, protože v něm pravdy není. Když mluví lež, mluví ze svých vlastních věcí, protože je lhář a její otec;“
Pavlíkův studijní překlad, Jan 8,44
Ďábel není žádný hlupák
Ďábel moc dobře ví, že kdyby si člověk připustil jeho skutečnou existenci, musel by se začít zabývat také otázkou, zda existuje skutečné dobro – Bůh. A právě něco takového nechce připustit. Nechce, aby člověk začal hledat Boha, poznal pravdu, pochopil, před kým skutečně stojí, a uvědomil si, že nežije v bezúčelném světě bez smyslu, ale ve stvoření, které má svého Stvořitele a svůj záměr.
„Pokud je naše evangelium pro někoho zahalené, je to pro ty, kdo hynou. Těmto nevěřícím zaslepil bůh tohoto světa mysl, aby jim nezazářilo světlo evangelia slávy Kristovy, který je obrazem Božím.“
Bible 21, 2. Korintským 4,3„Bůh, který stvořil svět i všechno v něm, je Pánem nebe i země. Nebydlí v chrámech udělaných rukama ani si nedává lidskýma rukama sloužit, jako by něco potřeboval, protože sám všem dává život i dech a všechno. Z jednoho člověka učinil celé lidstvo, aby žilo na celém zemském povrchu. Vyměřil jim určená období a hranice jejich života, aby hledali Boha, zda by se ho snad mohli dotknout a nalézt ho – ačkoli není daleko od žádného z nás. „Vždyť jím žijeme, hýbeme se a trváme.“
Bible 21, Skutky 17,24-28
Jednou z největších chyb je představa, že ďábel musí přijít jako něco odpudivého, děsivého a na první pohled rozpoznatelného. Nemusí. Pokud člověk čeká rohy, kopyta a strašidelnou postavu, může snadno přehlédnout mnohem nebezpečnější způsob jeho působení. Ďábel nemusí přicházet s děsivou tváří. Může přicházet s lží, která vypadá jako pravda. Nemusí člověka otevřeně napadat. Může ho postupně vést ke kompromisům, pochybnostem, falešnému učení a hříchu tak nenápadně, že si člověk vůbec neuvědomí, kam směřuje. Právě v tom spočívá síla klamu – člověk nemusí vůbec poznat, že je klamán. Člověk může být přesvědčen, že přemýšlí svobodně, rozhoduje se sám a stojí na pravdě, zatímco ve skutečnosti přijal lež, kterou už za lež vůbec nepovažuje. Největší nebezpečí proto nemusí být v tom, co člověka vyděsí. Může být v tom, co si oblíbí, přijme a začne považovat za normální. Klam nemusí člověka přinutit. Stačí, když ho přesvědčí. A právě proto je tak nebezpečný.
„A není divu, vždyť sám satan se převléká za anděla světla;“
ČEP, 2. Korintským 11,14
K zamyšlení pro nevěřící
Zastav se a polož si otázku: „Opravdu jsem dospěl k přesvědčení, že žádný duchovní svět neexistuje, nebo jsem toto přesvědčení pouze převzal od lidí, společnosti a prostředí, ve kterém jsem vyrůstal?“
Možná jsi celý život slyšel, že Bůh neexistuje, Bible je pouze lidský výmysl a ďábel je jen smyšlená postava. Ale opakované tvrzení se nestává pravdou jen proto, že ho slyšíš od dětství. Stejně tak není důkazem neexistence Boha nebo ďábla skutečnost, že tomu nevěříš. Jde o to, zda jsi skutečně ochoten hledat pravdu, nebo budeš jen slepě papouškovat to, co ti celý život někdo tvrdil.
Pokud existuje Bůh, pak otázka jeho existence není bezvýznamná. A pokud Bible pravdivě varuje před ďáblem a jeho podvodem, pak je ještě závažnější být si jistý, že člověk není oklamán.
Nehledej pouze důvody, proč věřit tomu, čemu už věříš. Hledej pravdu. A buď ochoten přijmout ji i tehdy, když naruší celý tvůj dosavadní obraz světa.
Amen.