Ne každá organizace, která si říká „křesťanská“, skutečně patří Kristu. Falešná církev může mít Bibli, bohoslužby, stovky nebo tisíce členů i dlouhou historii, a přesto být falešná. Rozhodující není název ani velikost, ale věrnost Kristu a Božímu slovu. Mnozí křesťané si však neuvědomují, že falešné církve patří pod svět, nikoli pod Krista.
Církev, nebo lidská instituce?
Ne všechno, co se nazývá křesťanskou církví, skutečně patří Kristu. Ne každý, kdo používá jméno Ježíše Krista, káže pravé evangelium. A ne každé společenství, které má Bibli, křesťanské písně, bohoslužby a používá křesťanskou terminologii, slouží Kristu.
Bible o tom na mnoha místech hovoří jasně, například:
„Ne každý, kdo mi říká ‚Pane, Pane‘, vejde do nebeského království, ale ten, kdo koná vůli mého Otce v nebesích. Mnozí mi v onen den řeknou: ‚Pane, Pane, copak jsme ve tvém jménu neprorokovali? Nevymítali jsme ve tvém jménu démony? Nedělali jsme ve tvém jménu mnoho zázraků?‘ A tehdy jim jasně řeknu: ‚Nikdy jsem vás neznal. Odejděte ode mě, vy zločinci!“
Bible 21, Matouš 7,21-23„vyznávají, že o Bohu vědí, svými činy ho však zapírají, jsouce ohavní a nepovolní“
Pavlíkův studijní překlad, Titus 1,16„budou se tvářit jako zbožní, ale svým jednáním to budou popírat. Takových lidí se straň.“
ČEP , 2. Timoteus 3,5
Falešná církev může navenek působit velmi křesťansky a mít mnoho členů, ale ve skutečnosti může být falešná.
„… a povstane mnoho nepravých proroků, a mnohé svedou“
Pavlíkův studijní překlad, Matouš 24,11„Takoví rádoby apoštolové jsou ve skutečnosti podvodníci, kteří se vydávají za apoštoly Kristovy. A není divu, vždyť sám satan se vydává za anděla světla! Není tedy nic zvláštního, když se i jeho služebníci vydávají za služebníky spravedlnosti. Nakonec ale dopadnou, jak si zaslouží.“
Bible 21, 2. Korintským 11,13-15
Rozhodující proto není název církve, její velikost a majetek, počet členů, budovy ani popularita. Rozhodující je, komu se skutečně podřizuje. Je to Ježíš Kristus, nebo satan? Neexistuje třetí možnost!
Doporučený článek k prostudování: Pozor na kapku jedu v pravdě: Proč je 95 % pravdy a 5 % lži nejnebezpečnější forma lži?
Církev nemůže a nesmí být obchodní organizací
Ukázkovým příkladem falešné církve je státem uznaná církev. Svět tyto organizace založil podle svých pravidel, uznává je, podporuje a financuje, například prostřednictvím platů duchovních či dalších příspěvků. Tím vzniká úzké propojení církve se světským systémem. Takové „církve“ pak přijímají světské podmínky, přizpůsobují se společnosti a hledají její uznání a výhody.
Svět, tedy světský systém, je z biblického hlediska „tento věk“ – padlý a hříšný systém, který je dočasný, pomíjivý a pod vlivem temných sil. Kristova církev v tomto světě žije, ale světu nepatří. Nemá se mu klanět, podřizovat se jeho hodnotám ani usilovat o jeho přízeň. Církev nemůže současně patřit Kristu a hledat uznání světa. Přátelství se světem totiž znamená nepřátelství s Bohem!
„Vy nevěrníci! Nevíte, že přátelství se světem znamená nepřátelství s Bohem? Kdokoli se rozhodne být přítelem světa, stává se Božím nepřítelem.“
Bible 21, Jakub 4,4„Když vás bude svět nenávidět, vězte, že mě nenáviděl dříve než vás. Kdybyste patřili světu, svět by miloval, co je jeho. Vy však světu nepatříte, neboť jsem vás ze světa vyvolil, a proto vás svět nenávidí.
Bible 21, Jan 15,18-19
Pak jsou zde společenství fungující jako spolky (z. s.), tedy právnické osoby. Samotná právní forma samozřejmě ještě neříká, zda je dané společenství věrné Kristu. Spíš naopak. V mnoha těchto institucích vidíme lidskou organizační strukturu, pravidla, majetek a institucionální zájmy.
Je potřeba si uvědomit:
Kristova církev není obchodní projekt. Evangelium není podnikatelský záměr, kazatel není obchodník s Božím slovem a členové církve nejsou zákazníci. Církev není firma, evangelium není produkt a Kristus není značka. Kristus nepotřebuje lidskou korporaci, aby byl Pánem. Evangelium nepotřebuje manažerský systém, marketingovou strategii ani institucionální moc.
Kde se fungování společenství začne točit kolem lidské organizace, peněz, majetku, funkcí, vedení a institucionálních zájmů, je třeba zpozornět. Tam už může být víc prostoru pro lidskou moc než pro Krista. To není obraz církve, který nám představuje Nová smlouva. V Nové smlouvě nikde nenajdeme, že by křesťan potřeboval lidského vládce, úředníka nebo instituci, aby mohl žít křesťanský život.
K tomu, aby se křesťané mohli scházet, chválit Boha, modlit se, studovat Písmo, zvěstovat evangelium a pořádat veřejné evangelizace, nepotřebují vytvářet lidskou instituci fungující jako firma nebo obchodní organizace.
Právě v institucionalizovaných a na penězích postavených společenstvích se navíc můžeme setkat s učením typu evangelium prosperity, s důrazem na povinné či manipulativně vymáhané „desátky“, finanční „zasévání“, sliby materiálního požehnání a další praktiky, které člověka přivádějí k satanu.
Falešná církev nepatří Kristu, ale je součástí světa a jeho systému
Církev je buď pravá, nebo falešná. Nemůže být napůl pravá a napůl falešná. Falešná církev nepatří Kristu, ale je součástí světa a jeho (zločinnému) systému. Buď člověk patří pravému Kristu, nebo zůstává součástí světa. Do světského systému patří nevěřící, okultisté i ti, kteří se sice označují za křesťany, ale ve skutečnosti následují falešné evangelium a falešné učení – satanovu cestu. Falešná církev, ať už je právnickou osobou, nebo právní subjektivitu vůbec nemá, nemůže patřit Kristu. Střední cesta totiž neexistuje. Polopravda je stále lež a ani tzv. milosrdná lež nepřestává být lží. Nelze tvrdit, že církev patří Kristu, a současně se ve svém učení, jednání a hodnotách podřizovat světu a tomu, co je proti Bohu. Kristus a svět nemohou být společnými pány církve. Církev ani křesťan nemůže sloužit dvěma pánům. Buď sloužíme Kristu, nebo se od Něj odvracíme. Buď se podřizujeme Bohu, nebo přijímáme to, co je proti Němu. Kompromis s pravdou není věrnost Kristu.
„Nemůžete pít Pánův kalich i kalich démonů; nemůžete mít podíl na Pánově stolu i na stolu démonů.“
ČSP, 1 Korintským 10,21
Vyjděte!
Nezůstávejte v náboženském systému, který se odvrátil od Boží pravdy. Nenechte se oklamat názvem „církev“, tradicí, množstvím lidí, lidskou příjemností, krásnými obřady ani dlouhou historií. Pokud společenství opustilo Kristovo učení, překroutilo evangelium a spojilo se se světem, není čas na kompromis. Křesťan nemá a nesmí zůstávat uvnitř falešného náboženského systému jen proto, že je starý, početný nebo společensky uznávaný. Kdo vědomě zůstává ve falešném učení a podílí se na jeho hříchu, nemůže očekávat Boží požehnání. Naopak se vystavuje Božímu soudu a přivolává na sebe Boží prokletí!
Doporučený článek k prostudování: Falešné učení v křesťanství – nenechte se oklamat milými a hodnými lidmi
„Žádné jiné evangelium ale není; to se vás jen snaží zmást někteří lidé, kteří chtějí převrátit evangelium Kristovo. Kdyby vám kdokoli – ať už my sami nebo třeba anděl z nebe – kázal jiné evangelium než to, které jsme vám kázali, ať je proklet!“
Bible 21, Galatským 1,7-8
Boží lid není povolán k tomu, aby se přizpůsobil falešnému náboženskému systému, ať už jde o římský katolicismus, adventismus nebo jakýkoli jiný falešný náboženský systém. Jde o oddělení od falešného učení, odmítnutí podpory hříchu, odvrácení se od démonů a obrácení se k Božímu Duchu. Jde také o odchod ze systému, který patří světu a aktivně slouží satanu, nikoli Kristu.
Amen.