Sebepoškozování, sebetrýznění

Co je sebepoškozování, sebetrýznění? Co nejčastěji děti k sebepoškozování vede? Jak přestat se sebepoškozováním?

Sebepoškozování, sebetrýznění je zraňování sebe sama různými formami – řezání se, pálení se, lámání kostí, vytrhávání si vlasů, drásání kůže až do krve apod. Sebepoškozování se týká převážně teenagerů, a to hlavně dívek. Spouštěcím mechanismem často bývá: agresivita, pocit smutku, hněv, vnitřní chaos, deprese… V některých případech lze do  sebepoškozování zařadit i mentální anorexii. Příčiny sebepoškozování bývají různého charakteru – problémy v rodině, šikana ve škole nebo doma, domácí násilí, sexuální zneužívání (probíhající v přítomnosti nebo v minulosti), pocity viny, bezmoci, samoty, apod. Někdy se dítě sebepoškozuje, protože nechce být vyčleněné z kolektivu (chce být tzv. cool), nebo má snahu upoutat pozornost okolí. Jedinci tímto jednáním často přehlušují psychickou bolest tou fyzickou. Jde jim o to, zapomenout na současné problémy. Příčinou sebepoškozování může být i duševní porucha.

Sebepoškozováním trpí mimo jiné modelky
Sebepoškozováním trpí řada modelek. Mladé ženy nedokáží bez následků snášet nátlak, jenž je na dívky vyvíjen ze strany modelingových agentur. Dívky jsou pod tlakem agentur i návrhářů, aby hubly stále víc, což jim v mnoha případech poškozuje psychiku.

Příběh sebepoškozování:

„Ahoj:) podělím se s vámi o můj příběh. Začalo to v mích 11ti letech. Viděla jsem to u mé kamarádky, tak jsem to taky zkusila. Nejdřív kružítkem a potom sklem. Pak jsem to nějaký čas nedělala. Byla jsem v pohodě, ale jen do té doby, co jsem se začal bavit s partou Romů, kteří byly hodně problémový. Kouřili a hulili trávu. Ve škole jsem si zhoršila prospěch, byla jsem agresivní, byla sprostá na učitele a dokonce jsem po učitelce hodila úhel. Měla jsem ve škole výchovný plán a pravidelně za mnou do školy jezdili ze SVP. Moje máma byla v šoku, pořád si říkala,kde se stala chyba. A takhle to šlo další 2roky. Řezání, kouření, hulení a různé herny.

Potom jsem začala docházet k psychologovi. Ten mi konečně otevřel oči a jsem s tím vším přestala. Přestala jsem se bavit s partou a chodit po hernách. Začala jsem se bavit s holkama že třídy. Zlepšila jsem se ve škole, nenadávala jsem učitelům a prostě celé moje chování se změnilo. Dřív jsem si myslela, že u nás ve třídě nejsou hezcí kluci, až do té doby, co jsem poznala Davida. Hodně jsme si psali, ale naše chození jsme tajili. On byl úplně jinej, než já. Byl chytrej a hodnej. Pak už to o nás skoro všichni věděli a tak jsme to nijak neřešili, začali jsme spolu chodit ven a ve třídě jsme se spolu normálně bavili. Jenže, pak jsem začala žárlit, byla jsem na něj zlá a skoro každou píč***nu jsem mu vyčítala, a hlavně jsme měla divný nálady, občas jsem se s ním vůbec nebavila a když chtěl jít ven, tak jsem se vymlouvala, že nemůžu. Byli jsme spolu 5 měsíců a přesně na ten den, kdy jsme spolu byli 5 měsíců, jsme se rozešli. Byla jsem úplně na dně, nevěděla jsem co mám dělat. Začala jsem se zase řezat a tentokrát žiletkou. Hluboko jsem se řezala na zápěstí, na břiše a na nohou. Potom se kolem něj začala motat jedna holka, kterou jsem nenáviděla. To už jsem nevěděla, jak dál.

A pak jsem na to přišla. Rozhodla jsem se, že spácham sebevraždu. 31. května jsem šla do školy, jako obvykle. Měli jsme zrovna dějepis a já se při hodině zvedla a běžela do třídy a tam jsem skočila z okna. Záchranka mě převezla do FN Plzeň. 3 dny jsem byla na JIP a pak jsem nastoupila na psychiatrii. Tam mi nasadili léky a sledovali můj stav. Poznala jsem tam jednu fajn holčinu, s kterou se bavím doteď. Postupně se můj stav zlepšoval. A taky jsem tam poznala kluka, s kterým jsem potom začala chodit. Začala jsem si píchat pervitin a za čas jsem na něm byla závislá. Začala jsem se zase řezat a pálit cigaretou. Bydlela jsem všude možně, máma mě nechtěla ani vidět. Já se začala pomalu sbírat a zašla jsem na protidrogovou léčebnu. Léčila jsem se 2 roky.

Nakonec jsme se z toho vyléčili oba. Máma se mnou začala zase bavit a našli jsme si k sobě cestu. Už je vše, jak má být.“
Zdroj: sebeublizovani.cz

Kdo stojí za sebepoškozováním?
Satan a jeho démoni. Démoni tímto způsobem trýzní člověka. Buďto člověk podléhá démonické sugesci, nebo je už démonicky obsazený. Proč to démon dělá? Jde mu o lidský hřích a následnou smrt, ideálně sebevraždu. Sebepoškozování je úzce spjato se sebevraždou.

Sebepoškozuji se, co mám dělat?
Chápu to tvé nutkání pořád to dělat. Musím ti říct, že jsi byl oklamán satanem a s největší pravděpodobností jsi démonicky obsazený. Přiznej si to. Vysvobodit tě z tohoto otroctví může jenom Ježíš Kristus – Syn Boží. Dej se na cestu Spasení skrze Ježíše Krista. Věř v Ježíše a vyznej Mu své hříchy někde na klidném místě (např. v pokojíku), plně Mu důvěřuj a hovoř s Ním. On ti rád pomůže. Pokud se budeš upřímně modlit, dá ti to, co potřebuješ. Více článek Uvěřil jsem v Ježíše Krista. Co dál?.

„Já jsem ta cesta, pravda a život,“ odpověděl Ježíš. „Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.“
Bible, Jan 14,6

Závěr
Lidé, kteří se sebepoškozují, potřebují Ježíše Krista a vymítání démonů. Modleme se za tyto lidi. Pokud někoho takového znáte, oslovte ho a řekněte mu o Ježíši. Řekněte tomuto člověku, že Ježíš Kristus je cesta k Bohu. Seznam toho člověka s evangeliem, pokři ho a vyžeň z něj démony.

„A řekl jim: „Jděte do celého světa a kažte evangelium všemu stvoření. Kdo uvěří a přijme křest, bude spasen; kdo však neuvěří, bude odsouzen. Ty, kdo uvěří, budou provázet tato znamení: Ve jménu mém budou vyhánět démony a mluvit novými jazyky; budou brát hady do ruky, a vypijí-li něco smrtícího, nic se jim nestane; na choré budou vzkládat ruce a uzdraví je.“
Bible, Marek 16,15-18

Mysleme také na to, že psychiatrické léčebny jsou místa plná démonů. Pacienti psychiatrických léčeben v prvé řadě potřebují Ježíše Krista. Potřebují v Něho uvěřit, činit pokání, znovuzrodit se a zbavit se démonů – Projevy démonů, jak se zbavit démonů. Modleme i za psychiatrické léčebny.