Pravda o indigových dětech

Indigové děti poprvé identifikovala parapsycholožka a médium Nancy Ann Tappeová (1931-2012). Tappeová u některých dětí údajně viděla indigovou modrou auru. Tuto pronikavou modrou auru má vyzařovat tzv. šestá čakra, sídlo intuice, tzv. třetí oko. Tappeová v roce 1982 o těchto dětech napsala knihu s názvem “Understanding Your Life Through Color”. Později tyto děti popsali L. Carrollová a J. Tober ve své knize „The Indigo Children“ vydané v roce 1998. Carrollová se o existenci těchto dětí dozvěděla od údajné duchovní bytosti Kryon (nefyzická, jemnohmotná bytost vyšší dimenze existence). Od té doby bylo o těchto dětech publikováno mnoho dalších knih a článků.

Indigové děti jsou prý jakýmsi novým druhem lidí, který je vybaven na novou duchovní úroveň světa. Mají být vysoce inteligentní, mají mít zázračné schopnosti (např. léčitelské, telepatie). Tyto děti se často cítí nadřazeně, což má za následek, že opovrhují systémem, zaměstnáním. Mají problém s autoritami ve škole, později s nadřízenými v zaměstnání.

10 poznávacích znaků indigových dětí, dle autorů knihy „The Indigo Children“:

1. Přišly na svět s pocitem urozenosti (a často se tak také chovají).
2. Říkají o sobě, že si „zasloužily být tady“, a bývají překvapeny, když s nimi ostatní tyto pocity nesdílí.
3. Nepřeceňují se.
4. Jen obtížně akceptují absolutní autoritu (autoritu bez vysvětlení nebo možnosti volby).
5. Některé věci jednoduše nedělají; například stát ve frontě je pro ně těžké.
6. Jsou frustrovány z dogmatických systémů, jež nevyžadují kreativní myšlení.
7. Často nacházejí nové způsoby provádění věcí, ať už ve škole, nebo doma.
8. Dokud nejsou s „jedinci svého druhu“, mohou působit asociálně. Pokud nikoho sobě podobného nenaleznou, většinou se uzavírají do sebe a cítí, že jim lidé nerozumí. Škola je pro ně sociálně velice náročná.
9. Nereagují na „výchovu pocity viny“
10. Nebojí se říct, co skutečně potřebují.

Pravda o indigových dětech
U indigových dětí se dostavují deprese a sebedestruktivní chování. Někdy také komunikují s duchy, které vidí. Probouzí se v nich síly, které neumí ovládat. Jsou plni arogance a pohrdají lidmi. Toto jsou satanské znaky a znaky démonické aktivity!

Informace a literatura o indigových dětech přichází výhradně od okultistů. Okultismus a jejich výrazy: aura, třetí oko, čakry, pozitivní energie, pozitivní vibrace, vyčištění mysli…, jsou krycí názvy a povely pro padlé anděly (démony)! Indigové děti někdy vyrůstají v esoterickém prostředí rodičů. Tyto rodiče své děti velmi často vedou k zasvěcení démonu! Esoterici a okultisté ve svých domácnostech a na dalších místech vykonávají démonské rituály – reiki, meditují, cvičí jógu apod. Často se jedná o zdémonizované osoby, které žijí v prostředí, které je zasvěcené teritoriálním démonům. V těchto prostorách lze spatřit předměty zasvěcené démonům (amulety a talismany, zvonkohry, lapače snů, sošky, andělíčky atd.). To je ukázkové démonské prostředí!

Indigové děti je jiný název pro osoby, které jsou pod značným vlivem démonů, zpravidla jde o zdémonizované osoby. Ovládá je druh démona, který se projevuje sebestředně, věštecky, jasnovidecky atd. Démonické obsazení indigových dětí může být způsobené mezigeneračním přenosem démonů (od rodičů). Neznamená to ale, že se vždy démon musí projevovat totožně jako u rodiče. Démoni se chytře a s oblibou přizpůsobují a maskují! Démonické obsazení často nastává nejen přes dlouhodobě nevyznávané hříchy biblickému Bohu, ale i přes alternativní medicínu, např. přes tak nebezpečnou homeopatii.