Může křesťan jíst vepřové maso, nebo to Bible zakazuje? Někteří tvrdí, že starozákonní zákaz konzumace vepřového masa platí dodnes, jiní poukazují na to, že Ježíš Kristus uzavřel Novou smlouvu a křesťané již nejsou pod Mojžíšovým zákonem. Co o tom skutečně říká Bible? Podíváme se na biblické verše ze Staré i Nové smlouvy, na učení Ježíše Krista i apoštola Pavla a vysvětlíme, zda je pro křesťana konzumace vepřového masa hříchem, nebo zda jde pouze o osobní rozhodnutí. Zaměříme se také na časté omyly týkající se vegetariánství, nečistých pokrmů a starozákonních potravinových předpisů.
Může křesťan jíst vepřové maso?
Nejprve se podívejme na samotný začátek Bible, do knihy Genesis. Ještě před vydáním Mojžíšova zákona dal Hospodin Noemovi jasné svolení jíst zvířata. Už zde tedy vidíme, že konzumace masa nebyla nikdy sama o sobě hříchem ani něčím, co by Bůh zakazoval celému lidstvu.
„Bůh tehdy Noemovi i jeho synům požehnal a řekl jim: „Ploďte a množte se, naplňte zem. Ať z vás má strach a hrůzu všechna polní zvěř, všechno nebeské ptactvo, všechno, co se hýbe po zemi, i všechny mořské ryby: jsou vám vydáni do rukou. Všechno živé, co se hýbe, vám bude za pokrm; to všechno vám dávám tak jako dříve zelené byliny.“
Bible 21, Genesis 9,1-3
/Tento text ukazuje, že po potopě Bůh dal Noemovi a jeho potomkům výslovné svolení jíst všechna zvířata bez výjimky, stejně jako jim dříve dal za pokrm zelené byliny./
Potom přišel Mojžíšův zákon – Stará smlouva, kterou Hospodin uzavřel s izraelským národem. Součástí tohoto zákona byl také zákaz jíst maso nečistých zvířat, včetně prasete. Tento příkaz však nebyl dán všem národům, ale konkrétně synům Izraele.
Pokud tedy dnes někdo z řad křesťanů tvrdí, že křesťané nesmí jíst takzvaně nečistá zvířata, protože to zakazuje Zákon, měl by si nejprve uvědomit, ke komu byl tento zákon skutečně dán. Nelze si vybrat jednotlivá ustanovení Staré smlouvy a současně ignorovat, že celá tato smlouva byla dána Izraeli. Křesťan není pod Mojžíšovým zákonem, ale pod novou smlouvou v Kristu.
„Hospodin promluvil k Mojžíšovi a Áronovi: „Mluvte k synům Izraele: Ze všech živočichů na zemi smíte jíst tyto: Smíte jíst každého přežvýkavého sudokopytníka.
Nesmíte však jíst ty, kteří jsou jen přežvýkavci nebo jen sudokopytníci. Velbloud sice přežvykuje, ale nemá rozdělené kopyto – je tedy pro vás nečistý. Daman sice přežvykuje, ale nemá rozdělené kopyto – je tedy pro vás nečistý. Zajíc sice přežvykuje, ale nemá rozdělené kopyto – je tedy pro vás nečistý. Prase sice má rozdělené kopyto, ale nepřežvykuje – je tedy pro vás nečisté. Jejich maso nesmíte jíst, jejich zdechliny se nedotknete. Budou pro vás nečistí.
Ze všech vodních živočichů smíte jíst tyto: Smíte jíst všechny sladkovodní i mořské tvory, kteří mají ploutve a šupiny. Všichni mořští i sladkovodní tvorové bez ploutví a šupin (ať už drobná vodní havěť nebo velcí vodní tvorové) však pro vás budou ohavností a ohavností pro vás zůstanou. Jejich maso nesmíte jíst, jejich zdechliny se budete štítit. Cokoli ve vodách nemá ploutve a šupiny, bude pro vás ohavností.
Toto jsou ptáci, jichž se budete štítit. Nesmějí se jíst, jsou ohavní: orel, orlosup, mořský orel, luňák, různé druhy jestřábů, všechny druhy havranů, dále pštros, sova, racek, různé druhy sokolů, sýček, kormorán, výr, ibis, pelikán, sup, čáp, různé druhy volavek a také dudek a netopýr.
Všechen křídlatý hmyz lezoucí po čtyřech pro vás bude ohavností. Smíte z něj ale jíst to, co má další členěné nožky ke skákání po zemi, jako jsou různé druhy kobylek, sarančat, cvrčků a koníků. Všechen ostatní křídlatý čtvernohý hmyz pro vás bude ohavností.“
Bible 21, Leviticus 11,1-23
Potom přišel Pán Ježíš Kristus a s ním naplnění i ukončení platnosti Staré smlouvy pro ty, kdo věří. Křesťané nejsou pod otroctvím Mojžíšova zákona, ale pod milostí, kterou přinesl Kristus. Nejsou ospravedlněni dodržováním starozákonních předpisů, ale vírou v Ježíše Krista.
„Když tedy Bůh mluví o „nové smlouvě“, prohlašuje tu první za starou; a to, co stárne a chátrá, nutně zaniká.“
Bible 21, Židům 8,13„Hřích už nebude vaším pánem, protože nejste pod Zákonem, ale pod milostí.“
Bible 21, Římanům 6,14„Když se však čas naplnil, Bůh poslal svého Syna, narozeného z ženy, narozeného pod Zákonem, aby vykoupil ty, kdo byli pod Zákonem, abychom přijali právo synovství. A protože jste synové, Bůh poslal do našich srdcí Ducha svého Syna, volajícího: „Abba, Otče! A tak už díky Bohu nejsi otrok, ale syn, a když syn, pak také dědic.“
Bible 21, Galatským 4,4-7„On sám je náš pokoj; on spojil oba tábory v jedno a zbořil hradbu, která je rozdělovala. Vlastním tělem zrušil nepřátelství, totiž Zákon spočívající v přikázáních a předpisech, aby z těch dvou stvořil sám v sobě jednoho nového člověka. Takto nám přinesl pokoj.“
Bible 21, Efeským 2,14-15„Vždyť Kristus je konec Zákona k spravedlnosti pro každého, kdo věří.“
ČSP, Římanům 10,4„Přistoupili jste ale k hoře Sion a k městu živého Boha – nebeskému Jeruzalému, k nespočetnému zástupu andělů, k slavnostnímu shromáždění, k církvi prvorozených, kteří jsou zapsáni v nebesích, k Bohu, soudci všech, k duchům spravedlivých, kteří došli cíle; k prostředníku nové smlouvy Ježíši a ke skropení krví, která mluví lépe než Ábelova.“
Bible 21, Židům 12,22-24„Všichni, kdo spoléhají na skutky Zákona, jsou ale pod prokletím, “
Bible 21, Galatským 3,10
V Nové smlouvě nacházíme jasný důkaz, že Bůh sám odstranil staré rozdělení mezi čistým a nečistým jídlem. Apoštol Petr dostal od Boha přímé pokynutí, aby jedl a nepovažoval za nečisté to, co Bůh očistil.
„Druhého dne, zatímco se cestou blížili k městu, Petr vystoupil na plochou střechu domu, aby se modlil. Okolo poledne dostal hlad a chtěl jíst. Než mu však připravili jídlo, upadl do vytržení. Uviděl otevřené nebe a něco jako velikou plachtu, jak se za čtyři cípy spouští na zem. V ní byla všemožná čtvernohá polní zvířata i šelmy, plazi a ptáci. Vtom k němu zazněl hlas: „Vstaň, Petře, zabíjej a jez!“
Petr odpověděl: „To ne, Pane! Nikdy jsem přece nejedl nic nečistého nebo poskvrněného.“
Ale hlas k němu promluvil znovu: „Co Bůh očistil, neměj za nečisté!“ Opakovalo se to třikrát, než byla plachta vytažena zpátky do nebe.“
Bible 21, Skutky 10,9-16
Co se týče otázky jídla, apoštol Pavel vyhlásil křesťanům svobodu v Kristu. Nevedl věřící zpět pod starozákonní předpisy o čistých a nečistých pokrmech, ale učil, že samotné jídlo nemá moc člověka před Bohem učinit svatým nebo nečistým. Rozhodující není to, co člověk přijímá ústy, ale jeho víra, svědomí a vztah k Bohu.
Pavel proto napsal jasné napomenutí těm, kteří by chtěli z jídla vytvářet duchovní zákon:
„Jezte, cokoli se prodává na masném trhu, a na nic se kvůli svědomí nevyptávejte, vždyť „Hospodinova je země i všechno na ní.“ Když vás někdo nevěřící pozve a vám se chce jít, jděte. Jezte, cokoli vám nabídnou, a na nic se kvůli svědomí nevyptávejte.“
Bible 21, 1. Korintským 10,25-28
Apoštol Pavel zde dává křesťanům jasnou svobodu jíst jakékoli maso prodávané na trhu nebo nabízené při jídle, aniž by zkoumali jeho původ nebo se kvůli němu trápili ve svědomí./
Dokonce i samotný Ježíš Kristus jasně ukázal, že člověka před Bohem nečiní nečistým to, co přijímá jako potravu. Tímto učením odstranil zaměření na vnější náboženské předpisy o jídle a ukázal na skutečný zdroj nečistoty – lidské srdce.
Ježíš řekl:
„On jim odpověděl: „To jste tak nechápaví? Nerozumíte, že cokoli vchází do člověka zvenku, ho nemůže pošpinit? Nejde to přece do jeho srdce, ale do břicha a odtud do stoky!“ Tak očistil všechny pokrmy. Potom řekl: „Člověka špiní to, co z něj vychází.“
Bible 21, Marek 7,17-19
Kristus tedy neukázal na problém v určitém druhu jídla, ale v člověku samotném. Nečistota nevychází z talíře, ale ze srdce – z hříšných myšlenek, postojů a skutků.
Bible a vegetariánství
Co se týče vegetariánství, Bible nikde neučí, že by konzumace masa byla hříchem nebo že by Bůh člověku zakázal jíst živočišnou stravu. Naopak, po potopě Bůh dal Noemovi svolení jíst všechna zvířata. Samotné maso tedy není v Bibli označeno jako něco nečistého nebo zakázaného.
Bible navíc ukazuje, že maso není jen dovolené, ale pro člověka představuje také hodnotný zdroj výživy. Obsahuje kvalitní plnohodnotné bílkoviny, dobře vstřebatelné železo, vitamin B12, zinek a další živiny, jejichž nedostatek může při dlouhodobém vyřazení masa vést k chudokrevnosti, oslabení organismu, poruchám nervového systému nebo dalším zdravotním problémům. Kdo se rozhodne maso nejíst, musí tyto živiny vhodně nahradit. Bible proto nikde nevyvyšuje vegetariánství jako ideální způsob stravování ani nevybízí k odmítání masa.
Nová smlouva ukazuje, že mezi křesťany mohou existovat rozdílné názory na otázku stravy. Apoštol Pavel zmiňuje věřící, kteří jedli pouze zeleninu:
„Někdo věří, že může jíst všechno, slabý však jí jen zeleninu. Ten, kdo jí, nechť nezlehčuje toho, kdo nejí, a kdo nejí, nechť nesoudí toho, kdo jí. Vždyť Bůh ho přijal.“
ČSP, Římanům 14,2-3„Někdo je například jist, že smí pojíst všeho, ten však, kdo je sláb, jí zeliny. Kdo jí, nechť neznevažuje toho, kdo nejí, a kdo nejí, nechť nesoudí toho, kdo jí, vždyť ho k sobě přijal Bůh;“
Pavlíkův studijní překlad, Římanům 14,2-3
Pavel zde vegetariánství nechválí jako vyšší duchovní úroveň ani je nepředstavuje jako Boží přikázání. Naopak označuje toho, kdo se zdráhá jíst všechno, za „slabého“ ve víře. Skutečný problém nastává ve chvíli, kdy člověk začne své osobní přesvědčení vydávat za duchovně vyšší cestu, povyšovat je nad Boží slovo a podle něj posuzovat ostatní. Boží vůlí přitom není, aby křesťan zůstával ve víře slabý, ale aby duchovně rostl, dozrával v poznání Krista a stále více se řídil Božím slovem.
„Kéž stále rostete v milosti a poznání našeho Pána a Spasitele Ježíše Krista. Jemu buď sláva nyní i navěky. Amen.“
Bible 21, 2. Petr 3,18
Cílem křesťanského života je stále více se podobat Ježíši Kristu. Bible opakovaně učí, že věřící mají být připodobňováni obrazu Božího Syna (Římanům 8,29), mít stejné smýšlení jako Kristus (Filipským 2,5) a žít tak, jak žil on (1. Jan 2,6). Ježíš jedl maso, pil víno a nikdy nepřikázal svým učedníkům, aby se vyhýbali vepřovému masu nebo aby se stali vegetariány. Kdo dnes vydává vegetariánství nebo zákaz některých druhů masa za cestu k vyšší duchovnosti, neučí podle Kristova příkladu, ale přidává k evangeliu lidská pravidla. Ježíš naopak jasně ukázal, že člověka před Bohem neposkvrňuje to, co vchází do úst, ale to, co vychází z jeho srdce.
Stejně tak neexistuje žádný biblický důkaz, že by Ježíš Kristus byl vegetarián. Toto tvrzení vychází z pozdějších názorů, nikoliv z Písma. Bible naopak ukazuje, že Ježíš jedl velikonočního beránka:
„Ježíš poslal Petra a Jana a řekl: “Jděte a připravte nám beránka, abychom pojedli.“
Bible 21, Lukáš 22,8
Tvrzení, že Ježíš odmítal maso nebo byl vegetarián, tedy nemá oporu v biblickém textu. Vytváří obraz Ježíše podle lidských představ, nikoliv podle svědectví Písma.
Bible navíc obsahuje velmi vážné varování před lidmi, kteří budou zakazovat to, co Bůh stvořil – zvířata:
„Duch říká jasně, že v posledních časech někteří lidé opustí víru, aby následovali bludné duchy a démonické nauky. Prolhaní pokrytci s ocejchovaným svědomím budou lidi zrazovat od manželství a zakazovat jim jíst, co Bůh stvořil.“
Bible 21, 1. Timoteovi 4,1–3
Tento text není pouhým doporučením. Křesťan nežije podle seznamu lidských zákazů a příkazů typu: „tohle nesmíš jíst“ nebo „nesmíš se oženit“. Apoštol Pavel varuje, že zákaz manželství (celibát jako náboženská povinnost) a zákaz jezení zvířecího masa budou jedním z projevů odpadnutí od víry, a takové učení označuje za učení démonů. Odsuzuje falešné náboženské systémy, které z odmítání masa nebo jiných pokrmů dělají cestu k vyšší duchovnosti, duchovní čistotě nebo z lidských pravidel vytvářejí Boží přikázání, přestože Bůh nic takového nepřikázal.
Právě takové myšlenky se opakovaně objevovaly (a dodnes se objevují) v různých gnostických, esoterických a některých asketických směrech, kde bylo odmítání masa spojováno s představou duchovní čistoty nebo vyšší duchovní úrovně. Bible však takové učení jednoznačně odmítá. To, co Bůh stvořil jako dobré, nesmí být prohlašováno za nečisté ani zakazováno pod záminkou vyšší spirituality.
Závěr
Bible nikde neučí, že by křesťan nesměl jíst vepřové maso nebo jiné druhy masa. Starozákonní zákaz nečistých pokrmů byl součástí Mojžíšovy smlouvy uzavřené s Izraelem, nikoli přikázáním pro Kristovu církev. Nová smlouva opakovaně potvrzuje, že křesťan není pod Zákonem, ale pod milostí a že žádný pokrm sám o sobě člověka před Bohem neznečišťuje.
Pokud se někdo rozhodne nejíst vepřové nebo jakékoli jiné maso, je to jeho svobodné rozhodnutí. Nesmí z něj však dělat Boží přikázání ani měřítko duchovní vyspělosti. Ve chvíli, kdy někdo začne tvrdit, že pravý křesťan musí dodržovat starozákonní potravinové předpisy, staví se proti jasnému učení Nové smlouvy a vrací věřící pod Zákon, od kterého je Kristus osvobodil.
Apoštol Pavel navíc označuje člověka, který považuje některé pokrmy za duchovně nepřípustné, za slabého ve víře (Římanům 14,2). Pokud však takový člověk ve své slabosti setrvá a začne své přesvědčení šířit jako Boží příkaz, může se stát nástrojem falešného učení. Právě proto Pavel v 1. Timoteovi 4,1–3 varuje, že zákaz pokrmů bude jedním z projevů odpadnutí od víry a označuje takové učení za učení démonů. Slabost ve víře se tak může stát začátkem mnohem vážnějšího duchovního pádu, pokud člověk opustí autoritu Božího slova a začne následovat lidské nebo démonické nauky.
Evangelium nestojí na jídelníčku, ale na Ježíši Kristu. Člověka nespasí ani konzumace masa, ani jeho odmítání. Spasení je pouze z milosti skrze víru v Ježíše Krista. Každé učení, které nahrazuje Kristovo dílo lidskými pravidly o jídle, odvádí pozornost od evangelia a otevírá cestu k duchovnímu pádu.
Amen.