Ekumenické hnutí je jedním z nejvýraznějších náboženských směrů současnosti, který usiluje o sbližování, spolupráci a sjednocování různých křesťanských církví. Jak ale poznat, zda tato jednota skutečně vychází z Boží vůle, nebo zda vede k oslabení biblické pravdy? Tento článek se zabývá otázkou ekumenismu, jeho vztahu k Římskokatolické církvi, jednotlivým církevním organizacím a především biblickým pohledem na jednotu, pravdu a věrnost Kristu.
Ekumenické hnutí
Ekumenické hnutí (ekumenismus) usiluje o sbližování, spolupráci a postupné sjednocování církví, které se označují za křesťanské. Často přitom upozadňuje zásadní rozdíly v učení ve prospěch vzájemné jednoty, dialogu a společných aktivit. To však vyvolává otázku, zda může existovat skutečná biblická jednota bez jednoty v pravdě.
V České republice zastřešuje ekumenickou spolupráci Ekumenická rada církví (ERC), která funguje jako svaz registrovaných církví a náboženských společností. Sdružuje církve s často velmi odlišným učením o spáse, autoritě Písma, svátostech i samotném evangeliu.
Členy ERC jsou:
- Apoštolská církev
- Armáda spásy
- Bratrská jednota baptistů
- Církev bratrská
- Církev československá husitská
- Českobratrská církev evangelická
- Evangelická církev augsburského vyznání v ČR
- Evangelická církev metodistická
- Jednota bratrská
- Luterská církev evangelická a. v. v České republice
- Pravoslavná církev
- Slezská církev evangelická augsburského vyznání
- Starokatolická církev
Přidruženým členem ERC je také Římsko-katolická církev, která se aktivně podílí na ekumenické spolupráci s ostatními církvemi.
Z biblického pohledu však jednota nemá být založena na organizačním spojování různých denominací, ale na společné víře v pravé evangelium a věrnosti Božímu slovu. Tam, kde jsou kvůli jednotě přehlíženy zásadní rozdíly v učení, vzniká falešná jednota, která může vést k duchovnímu kompromisu místo k poslušnosti Kristu.
Církev jako právnická osoba – biblický model?
Většina výše uvedených církví funguje jako právnické osoby uznané státem. Tím se dobrovolně začleňují do světského právního systému a přijímají jeho pravidla, dohled i podmínky svého fungování. Z biblického hlediska však nikde nevidíme, že by Kristus nebo apoštolové zakládali církev jako státem registrovanou instituci.
Bible ukazuje církev jako duchovní tělo Kristovo, vedené samotným Kristem a řízené Božím slovem, nikoli státní legislativou. První církev nepotřebovala registraci, právní subjektivitu ani státní uznání, aby mohla věrně sloužit Bohu.
Pokud se církev podřizuje světskému systému více než Kristu nebo přijímá kompromisy kvůli právnímu postavení, vzdaluje se biblickému modelu. Křesťané mají být ve světě, ale ne ze světa. Církev nemá hledat oporu ve státní moci, nýbrž v Bohu.
Písmo varuje:
„Vy nevěrníci! Nevíte, že přátelství se světem znamená nepřátelství s Bohem? Kdokoli se rozhodne být přítelem světa, stává se Božím nepřítelem.“
Bible 21, Jakub 4,4
Je ekumenické hnutí v pořádku?
Z biblického pohledu je třeba se ptát, zda je jednota důležitější než pravda. Mnohé dnešní podoby ekumenismu staví do popředí spolupráci a sjednocování církví, přestože mezi nimi existují zásadní rozdíly v učení. Pokud je pravda Božího slova odsunuta stranou ve jménu jednoty, nejde o biblickou jednotu, ale o duchovní kompromis.
Bible na mnoha místech varuje před falešnými učiteli, falešným evangeliem i falešným kristem. Nebezpečí nespočívá v otevřeném odmítání Krista, ale v jeho nahrazení jiným „Kristem“, který sice nese stejné jméno, ale není tím, kterého zjevuje Písmo. Právě proto je falešné evangelium tak nebezpečné – člověk může být přesvědčen, že slouží Bohu, a přitom být sveden.
Doporučený článek k prostudování: Pozor na kapku jedu v pravdě: Proč je 95 % pravdy a 5 % lži nejnebezpečnější forma lži?
„Nikoho nenechte, aby vás klamal prázdnými řečmi, neboť kvůli těmto věcem přichází na neposlušné lidi Boží hněv. Nemějte s takovými nic společného. Kdysi jste byli tmou, ale teď jste v Pánu světlem. Žijte jako děti světla, neboť ovoce světla spočívá vždy v dobrotě, spravedlnosti a pravdě. Rozlišujte, co se líbí Pánu; neúčastněte se neplodných skutků tmy, ale raději je odhalujte.“
Bible 21, Efeským 5,6-11„Dávejte si pozor na falešné proroky, kteří k vám přicházejí v ovčím rouše, ale uvnitř jsou to draví vlci.“
Bible 21, Matouš 7,15„Prosím vás, bratři, dávejte si pozor na ty, kdo působí roztržky a kladou překážky učení, které jste poznali. Vyhýbejte se jim! Takoví lidé neslouží Kristu, našemu Pánu, ale svému břichu. Jde jim jen o to, aby svými lahodnými řečmi a pochlebováním oklamali srdce bezelstných.“
Bible 21, Římanům 16,17-18„V Božím lidu však bývali i falešní proroci, stejně jako mezi vámi budou falešní učitelé, kteří pokoutně zavedou zhoubné bludy. Budou dokonce zapírat i Pána, který je vykoupil, a tak na sebe přivedou rychlou záhubu. Mnozí je budou v jejich nestydatosti následovat a cesta pravdy se kvůli nim ocitne v opovržení. Budou se s vámi pokoušet chamtivě kupčit vymyšlenými řečmi, ale jejich odsouzení už dávno nezahálí a jejich záhuba nespí.“
Bible 21, 2. Petr 2, 1-3„Žárlím na vás Boží žárlivostí, neboť jsem vás zasnoubil jedinému muži – Kristu, k němuž vás chci přivést jako neposkvrněnou pannu. Bojím se ale, abyste se v mysli nenechali svést od upřímné a čisté oddanosti Kristu, tak jako se kdysi hadovou vychytralostí nechala oklamat Eva. Když totiž někdo přijde kázat jiného Ježíše, než kterého jsme kázali, nebo když se vám nabízí jiný duch, než kterého jste dostali, nebo jiné evangelium než to, které jste přijali, rádi to snášíte!“
Bible 21, 2. Korintským 11,2-4„Přijde totiž doba, kdy lidé nestrpí zdravé učení, ale budou se podle vlastních chutí obklopovat učiteli, kteří jim budou lechtat sluch. Odvrátí uši od pravdy a uchýlí se k bájím. Ty však buď ve všem střízlivý, snášej útrapy, konej dílo kazatele evangelia, naplň svou službu.“
Bible 21, 2. Timoteus 4,3-5
Ekumenismus a příprava na celosvětové náboženství
Celosvětové náboženství spočívá v tom, že všechny církve budou učit totéž. Naopak. Zachová si rozmanitost denominací, tradic a odlišných učení, ale všechny budou spojeny společnou myšlenkou, že na pravdě nezáleží a že nejdůležitější je jednota.
Právě v tom spočívá nebezpečí ekumenismu. Vytváří prostor, kde mohou vedle sebe stát církve hlásající vzájemně rozporná učení, a přesto se společně modlit a vystupovat jako jedna duchovní rodina. Taková jednota však podle tohoto pohledu není založena na pravdě Božího slova, ale na ochotě ustupovat z pravdy ve prospěch kompromisu.
Výsledkem není jednota v Kristu, ale jednota kolem falešného náboženského systému. Přestože si jednotlivé církve ponechají své tradice a odlišné nauky, společným jmenovatelem bude odmítnutí biblické pravdy jako jediného měřítka víry. Taková jednota se pak stává jednotou kolem falešného Krista, před níž Bible varuje.
Duchovní spojování není maličkost
Ekumenické bohoslužby nejsou pouhým přátelským setkáním různých církví. Jsou společným duchovním uctíváním, které vytváří dojem, že rozdíly v učení nejsou důležité a že pravda může ustoupit jednotě. Bible však učí pravý opak. Pravda není věcí kompromisu.
Apoštol Pavel v listu Galatským nekompromisně odmítá jakoukoli změnu evangelia:
„Kdyby vám však i my nebo anděl z nebe zvěstoval evangelium odlišné od toho, které jsme vám zvěstovali, budiž proklet.“
Bible 21, Galatským 1,8
Pavel neříká: „Spojte se navzdory rozdílům.“ Nevyzývá k hledání nejmenšího společného jmenovatele ani k budování jednoty za každou cenu. Naopak vyhlašuje Boží soud nad každým, kdo hlásá jiné evangelium.
Bible učí, že jiné evangelium není jen odlišný názor. Je to cesta, která odvádí člověka od pravého Krista a od spasení k ďáblu. Proto se křesťan nemůže duchovně spojovat s těmi, kdo překrucují Boží slovo nebo nahrazují biblické učení lidskými tradicemi a falešnými naukami.
Společné bohoslužby s těmi, kdo hlásají jiné evangelium, vytvářejí zdání duchovní jednoty tam, kde žádná skutečná jednota neexistuje. Jednota bez pravdy je klam. Bůh nikdy nebuduje jednotu na úkor pravdy.
Písmo zároveň odhaluje duchovní pozadí falešného učení:
„Duch výslovně praví, že v posledních dobách někteří odstoupí od víry, přidržujíce se bludných duchů a učení démonů, těch, kteří v pokrytectví mluví lež a mají vypálené znamení na vlastním svědomí.“
ČSP, 1. Timoteovi 4,1–2
Bible tedy neříká, že všechna učení pocházejí od Boha. Naopak varuje, že za mnoha náboženskými bludy stojí démoni.
Proto Pavel varuje i před společným duchovním podílem:
„A já nechci, abyste měli co společného s démony. Nemůžete pít kalich Páně i kalich démonů.“
Bible 21, 1. Korintským 10,20–21
Kdo je spojen s Kristem, je s ním jeden duch a má život věčný. Kdo se vědomě spojuje s falešným náboženstvím a přijímá učení, které odporuje evangeliu, nevstupuje do duchovní neutrality. Bible ukazuje, že za falešným učením stojí bludní duchové. Proto je duchovní společenství vždy závažnou věcí – není to otázka tradice, sympatií ani ekumenické zdvořilosti, ale věrnosti Ježíši Kristu.
Pravda nemůže být předmětem kompromisu
Pravá láska ani biblická jednota nikdy nevznikají tím, že se umlčí rozdíly v učení nebo že se pravda obětuje ve jménu společného vystupování. Jednota, která vzniká za cenu zamlčení zásadních biblických pravd, není jednotou podle Božího slova, ale pouze lidským spojenectvím postaveným na kompromisu.
Boží slovo varuje:
„Každý, kdo zachází dále a nezůstává v učení Kristově, nemá Boha; kdo zůstává v učení Kristově, má i Otce i Syna. Přichází-li někdo k vám a nepřináší toto učení, nepřijímejte ho do domu ani ho nezdravte; kdo ho zdraví, má účast na jeho zlých skutcích.“
Bible 21, 2. Jan 9-11
Kristus nepřišel vytvořit jednotu za každou cenu. Nepovolal své učedníky k tomu, aby spojovali pravdu s omylem nebo aby kvůli viditelné jednotě tolerovali jiné evangelium. Pravá jednota má svůj základ v Kristu, v jeho učení a v poslušnosti Božímu slovu.
Skutečná biblická jednota vzniká tehdy, když lidé věří stejnému evangeliu, následují stejného Krista a podřizují se stejné autoritě Písma. Nejde o jednotu založenou na lidských organizacích, náboženských strukturách nebo společných obřadech, ale o jednotu těch, kteří zůstávají věrní Boží pravdě.
Tam, kde se kvůli jednotě zamlčuje hřích, překrucuje evangelium nebo nahrazuje Boží slovo lidskými tradicemi, nevzniká jednota, kterou chce Bůh. Pravda totiž není překážkou jednoty – pravda je jejím základem.
Ať jsou jedno všichni, kdo patří pravému Kristu, ne na základě lidských kompromisů, ale na základě neměnné pravdy Božího slova.
Amen.