Hostie patří k nejvýznamnějším prvkům římsko-katolické mše. Římsko-katolická církev učí, že při transsubstanciaci dochází k proměnění hostie v doslovné tělo Ježíše Krista, a proto je hostie uctívána jako samotný Bůh. Učí však skutečně Bible, že se chléb může proměnit v Kristovo tělo? Je transsubstanciace biblickým učením, nebo jde o pozdější církevní tradici? V tomto článku se podíváme na to, co o hostii, Večeři Páně a uctívání náboženských předmětů říká Písmo a zda má katolické učení o proměnění chleba a vína oporu v Bibli.
Co je hostie?
Hostie je tenká oplatka, která se používá při římsko-katolické mši. Po jejím posvěcení knězem je věřícím podávána jako svaté přijímání. V Římsko-katolické církvi se věří, že během mše dochází k proměnění (transsubstanciaci), při němž se podstata chleba a vína mění v tělo a krev Ježíše Krista, přestože jejich vnější vzhled, chuť i chemické vlastnosti zůstávají stejné.
Učení o transsubstanciaci
Římsko-katolická církev učí, že při slovech kněze pronášených během mše dochází k tajemné proměně podstaty chleba a vína. Toto učení bylo dogmaticky formulováno ve středověku a potvrzeno na Tridentském koncilu.
V praxi to podle římsko-katolické nauky znamená, že kněz pronese nad oplatkou slova ustanovení a ta se přestává být chlebem. Má se stát skutečným tělem Ježíše Krista a víno jeho skutečnou krví, přestože si obojí zachovává vzhled, chuť i všechny fyzikální a chemické vlastnosti chleba a vína.
Římsko-katolická církev proto učí, že věřící při svatém přijímání nejedí symbol Kristova těla, ale doslova a fyzicky přijímají samotného Ježíše Krista – jeho tělo, krev i božství – náboženský kanibalismus. Každá jednotlivá hostie je podle této nauky plně a úplně Kristem. Proto se hostii prokazuje božská úcta, věřící před ní klekají, klanějí se jí a při přijímání ji jedí s přesvědčením, že konzumují samotného Krista.
Biblické zhodnocení
Bible nikde neučí, že by se chléb při Večeři Páně měnil ve fyzické nebo doslovné Kristovo tělo. Když Ježíš ustanovil Večeři Páně, řekl: „To čiňte na mou památku“ (Lukáš 22,19; 1. Korintským 11,24–26). Apoštol Pavel ještě po ustanovení Večeře Páně opakovaně označuje přijímaný prvek jako chléb, nikoli jako doslovné Kristovo tělo:
„Kdykoli jíte tento chléb a pijete tento kalich, zvěstujete Pánovu smrt, dokud nepřijde.
Kdo by tedy jedl tento chléb a pil Pánův kalich nehodným způsobem, takový se proviní proti Pánově tělu a krvi. Ať každý sám sebe prověří, než bude jíst z toho chleba a pít z toho kalichu.“
Bible 21, 1. Korintským 11,26–28
Stejně jako Ježíš používal obrazná vyjádření „Já jsem dveře“ (Jan 10,9), „Já jsem vinný kmen“ (Jan 15,5) nebo „Já jsem světlo světa“ (Jan 8,12), lze i jeho slova při Večeři Páně chápat obrazně. Chléb představuje jeho obětované tělo a červené víno jeho prolitou krev.
Nová smlouva navíc zdůrazňuje, že Kristova oběť byla přinesena jednou provždy (Židům 7,27; 9,25–28; 10,10–14). Není třeba ji znovu zpřítomňovat ani opakovat prostřednictvím nějakého (magického) obřadu.
„Nemusí jako tamti velekněží denně obětovat nejprve za své vlastní hříchy a potom za hříchy lidu, neboť to udělal jednou provždy, když obětoval sám sebe.“
Bible 21, Židům 7,27
Učení o proměnění chleba a vína v doslovné Kristovo tělo a krev proto nemá oporu v Bibli. Je založeno na výhradně lidské tradici. Výsledkem je, že se předmětem náboženské úcty stává obyčejná oplatka vyrobená lidskýma rukama. Jestliže je člověku přikazováno klekat před chlebem, nosit jej v procesích, vystavovat jej k uctívání nebo se k němu modlit, pak je Boží úcta přenesena na hmotný předmět, kterému Bůh nikdy nepřikázal vzdávat úctu. Z biblického hlediska jde o modloslužbu a o učení démonů,
Bible nikde neučí, že by některý člověk dostal moc proměnit obyčejný chléb v Boha. Nikde v Nové smlouvě nenajdeme, že by Kristus nebo apoštolové udělili komukoli pravomoc měnit podstatu chleba nebo vína. Stejně tak nikde nenajdeme příkaz klanět se chlebu nebo jej uctívat jako Boha.
Nová smlouva naopak vede víru výhradně k živému, vzkříšenému a oslavenému Kristu, který je v Nebi. Křesťan má uctívat samotného Krista, nikoli náboženský předmět vytvořený lidskýma rukama. Každé učení, které přikazuje vzdávat božskou úctu předmětu vytvořenému lidskýma rukama, staví lidskou tradici nad Boží slovo a otevírá prostor učení démonů, protože odvádí člověka od živého Krista k modle:
„Duch říká jasně, že v posledních časech někteří lidé opustí víru, aby následovali bludné duchy a démonické nauky.“
Bible 21, 1. Timoteus 4,1
Závěr
Učení o transsubstanciaci nenachází oporu v Bibli, ale v pozdější církevní tradici. Bible nikde neučí, že člověk může svými slovy proměnit chléb v Boha, ani že by se křesťané měli klanět oplatce vyrobené lidskýma rukama. Kristus ustanovil Večeři Páně jako památku své jedinečné oběti, nikoli jako prostředek k opakovanému zpřítomňování sebe sama v hostii.
Miliony lidí se sklánějí před obyčejnou oplatkou vyrobenou lidskýma rukama, která je prostřednictvím náboženského obřadu prohlášena za doslovné Kristovo tělo, a vzdávají jí božskou úctu. Z biblického hlediska nejde o uctívání Ježíše Krista, ale o otřesnou modloslužbu spojenou s démonickým působením. Takový obřad je ve své podstatě formou náboženské magie.
„Ale bázliví, nevěrní, ohavní, vrazi, smilníci, čarodějové, modláři i všichni lháři mají svůj díl v jezeře, které hoří ohněm a sírou – to je ta druhá smrt.“
Bible 21, Zjevení 21,8
Křesťanova víra má směřovat k živému a oslavenému Ježíši Kristu, který je v Nebi, nikoli k náboženským předmětům. Spása není v hostii, ale v Kristu. Boží moc není ukryta v oplatce ani v rukou kněze, ale v ukřižovaném, vzkříšeném a oslaveném Pánu Ježíši Kristu.
Každé učení, které odvádí pozornost od živého Krista k předmětům, rituálům nebo lidským schopnostem, musí křesťan bez váhání odmítnout. Měřítkem pravdy není církevní tradice ani staletí opakovaný obřad, ale jediné neomylné měřítko – Boží slovo.
Amen.
„Dejte si pozor, aby vás někdo neunesl prázdným klamem filosofie založené na lidské tradici, na principech světa, a ne na Kristu.“
Bible 21, Koloským 2,8„Prosím vás, bratři, dávejte si pozor na ty, kdo působí roztržky a kladou překážky učení, které jste poznali. Vyhýbejte se jim!“
Bible 21, Římanům 16,17