Zdravý životní styl je dnes jedním z nejčastějších témat. Internet je plný rad o správném stravování, cvičení, detoxech, půstech, vitamínech, bio potravinách a různých metodách, které údajně vedou k dlouhému a spokojenému životu. Samotná péče o zdraví není špatná. Bible nikde nevyzývá k zanedbávání těla ani k nezodpovědnému způsobu života. Problém nastává ve chvíli, kdy se zdraví stane nejvyšší životní hodnotou. To, co mělo být dobrou péčí, se může změnit v posedlost, strach nebo dokonce modlu.
Tělo je Boží dar
Bůh člověku daroval tělo a očekává, že s ním bude zacházet zodpovědně. Přehnané přejídání, opilství, závislosti nebo vědomé ničení zdraví jsou v rozporu s biblickými principy. To však neznamená, že se zdraví má stát středem života nebo vysokou životní hodnotou.
Bible nikde neučí, že cílem křesťana je dosáhnout dokonalého zdraví, ideální postavy nebo co nejdelšího života. Stejně tak neslibuje, že správná životospráva odstraní všechny nemoci nebo oddálí smrt. Důsledkem pádu člověka do hříchu je, že všichni lidé stárnou, jsou nemocní a nakonec umírají.
„Hřích přišel na svět skrze jediného člověka a s hříchem přišla smrt. Smrt se pak rozšířila na všechny lidi, poněvadž všichni zhřešili.“
Bible 21, Římanům 5,12„Copak si někdo z vás samými starostmi prodlouží život o jediný den?“
Bible 21, Matouš 6,27„Hospodin dal a Hospodin vzal“
Pavlíkův studijní překlad, Job 1,21
Přesto dnes vznikají různá učení, která tvrdí pravý opak. Hlásají, že správná strava, nejedení masa, speciální diety, doplňky, detoxikace nebo zvláštní životní styl zaručí zdraví a dlouhověkost. Některá náboženská hnutí, například Církev adventistů sedmého dne, navíc kladou mimořádný důraz na zdravotní reformu, vegetariánství a dietní pravidla jako na důležitou součást křesťanského života.
„Duch říká jasně, že v posledních časech někteří lidé opustí víru, aby následovali bludné duchy a démonické nauky. Prolhaní pokrytci s ocejchovaným svědomím budou lidi zrazovat od manželství a zakazovat jim jíst, co Bůh stvořil. Ti, kdo věří a znají pravdu, to však mají požívat s vděčností,“
Bible 21, 1. Timoteus 4,1-3
/Apoštol Pavel varuje, že povinný celibát a zákaz požívání masa jsou projevy odpadnutí od víry a učení démonů, protože ti, kdo věří a znají pravdu, s vděčností jedí maso zvířat./
Jiní přidávají duchovní techniky, pozitivní myšlení, vizualizace nebo údajné energie a vytvářejí dojem, že člověk může své zdraví ovládat téměř neomezeně.
Bible nic takového neučí. Nikde nepřikazuje křesťanům dodržovat zvláštní jídelníček ani nepovyšuje žádný způsob stravování na duchovní normu. Neučí, že vynechání masa, zákaz určitých druhů masa (např. vepřové), speciální diety, detoxikace nebo pečlivě sestavený jídelníček přinášejí člověku větší Boží přízeň, lepší zdraví nebo vyšší duchovní úroveň.
Doporučený článek k prostudování: Může jíst křesťan vepřové maso? Co říká Bible
Bible naopak ukazuje, že i věrní Boží služebníci byli nemocní. Timoteus trpěl dlouhodobými zdravotními obtížemi (1. Timoteus 5,23). Pavel zanechal Trofima nemocného v Milétu (2. Timoteus 4,20). Epafroditus byl tak vážně nemocný, že málem zemřel (Filipským 2,25-27).
„Nepij už samotnou vodu, ale s ohledem na svůj žaludek a své časté nemoci užívej trochu vína.“
Bible 21, 1. Timoteus 5,23
Nemoc proto sama o sobě není důkazem malé víry ani špatného životního stylu. Stejně tak dobré zdraví není důkazem zvláštní Boží přízně nebo duchovní vyspělosti. Křesťanova naděje nespočívá v dokonalém těle, ale v Kristu a v zaslíbení budoucího vzkříšení.
“ A abych se vysokostí zjevení nad míru nepozdvihl, dán mi jest osten do těla, totiž anděl satan, aby mne poličkoval, abych se nad míru nepovyšoval. Za to třikrát jsem Pána prosil, aby to odstoupilo ode mne. Ale řekl mi: Dosti máš na mé milosti, neboť moc má v nemoci dokonává se. Nejraději tedy chlubiti se budu nemocmi svými, aby ve mně přebývala moc Kristova.“
Kralická, 2. Korintským 12,7-9
Když se zdraví stane modlou (hříchem)
Modla není jen socha nebo náboženský předmět. Modlou se může stát cokoliv, co začne ovládat lidské srdce více než Bůh.
To se může projevit například takto:
- neustálé sledování složení potravin,
- chorobný strach z nezdravého jídla,
- závislost na cvičení,
- utrácení velkých částek za doplňky stravy,
- neustálé hledání nových metod hubnutí nebo omlazení,
- přesvědčení, že správná strava člověka ochrání téměř před každou nemocí,
- odsuzování lidí, kteří nežijí stejně.
Takový člověk začne věnovat více času, důvěry a pozornosti svému tělu než Bohu. Zdraví se stane jeho prioritou, strava jeho náboženstvím a tělo jeho bohem. Bible takové jednání nazývá modlářstvím:
„Ale bázliví, nevěrní, ohavní, vrazi, smilníci, čarodějové, modláři i všichni lháři mají svůj díl v jezeře, které hoří ohněm a sírou – to je ta druhá smrt.“
Bible 21, Zjevení 21,8„Projevy tělesnosti jsou zřejmé. Patří sem smilstvo, nečistota, nestydatost, modlářství, čarování, nepřátelství, svárlivost, nevraživost, zloba, soupeřivost, roztržky, sekty, závidění, opilství, obžerství a další podobné věci.Varuji vás; jak už jsem vám říkal, ti, kdo tohle dělají, nebudou mít podíl na Božím království.“
Bible 21, Galatským 5,19-21
Nebezpečí kultu zdraví
Péče o tělo je správná, ale nesmí se stát náhradou důvěry v Boha ani novodobým náboženstvím zaměřeným na uctívání vlastního těla. Současná společnost vytváří dojem, že nejvyšším cílem člověka je dosáhnout dokonalého zdraví, co nejdéle si zachovat mládí, krásu, štíhlost a fyzickou výkonnost. Mnozí jsou kvůli tomu ochotni podstoupit téměř cokoli.
Hodiny tráví v posilovnách, neustále studují nové diety a zázračné výživové směry, podřizují jídelníčku dovolené i rodinný život a odmítají společná setkání jen proto, že se tam nepodává „správné“ jídlo. Jejich myšlenky se stále více točí kolem těla a zdraví.
Mnozí zacházejí ještě dál. Podstupují extrémní očistné kúry, pravidelně si provádějí klystýry v domnění, že tím „detoxikují“ organismus, utrácejí značné částky za údajné přípravky proti stárnutí, vitamínové infuze, doplňky stravy a různé preparáty slibující delší život. Jiní podstupují estetické a plastické operace ve snaze zastavit projevy stárnutí nebo propadají nebezpečným pseudoléčebným metodám. Někteří dokonce pijí roztoky obsahující chlornan sodný (Savo) či jiné toxické chemické látky, které různí šarlatáni vydávají za zázračné léky. Takové jednání není projevem víry, ale klamu, strachu a slepé důvěry v lidské výmysly.
Ve skutečnosti se jejich bohem nestal Kristus, ale vlastní tělo. Péče o zdraví přerostla v posedlost a z prostředku se stal cíl. Člověk začne sloužit svému tělu místo toho, aby sloužil Bohu.
Bible staví věci do správného pořadí:
„Tělesné cvičení je užitečné pro málo věcí, avšak zbožnost je užitečná ke všemu, neboť má zaslíbení nynějšího i budoucího života. Věrohodné je to slovo a zaslouží si plného
ČSP, 1. Timoteovi 4,8
Písmo tělesnou péči nezavrhuje, ale odmítá, aby se z ní stala životní priorita nebo dokonce modla (hřích). Křesťan má pečovat o své tělo rozumně, ale svou naději, jistotu ani smysl života nesmí hledat ve zdraví, nýbrž v Ježíši Kristu.
Jak poznat, že se péče o zdraví změnila v posedlost?
Položte si několik upřímných otázek:
- Přemýšlím o svém zdraví většinu dne?
- Trávím neúměrně mnoho času hledáním informací o výživě, nemocech nebo doplňcích stravy?
- Vyvolává ve mně běžné jídlo úzkost, strach nebo pocit viny?
- Odmítám rodinná nebo přátelská setkání kvůli obavám z „nevhodného“ jídla?
- Mám pocit, že správná strava nebo životní styl mě téměř ochrání před nemocemi?
- Neustále zkouším nové diety, detoxikace, očistné kúry?
- Posuzuji druhé lidi podle toho, co jedí, jak pečují o své zdraví?
- Myslím si, že nemoc je vždy důsledkem špatného životního stylu nebo nedostatku víry?
- Ovládá moje rozhodování především strach z nemoci, stárnutí nebo smrti?
- Mám mimořádnou důvěru ve svůj jídelníček, vitamíny a životní styl?
- Věnuji více času péči o své tělo než modlitbě, studiu Božího slova nebo službě Bohu?
- Stalo se zdraví středem mého života?
Pokud jste na několik těchto otázek odpověděli ano, je možné, že péče o zdraví přestala být odpovědností a stala se posedlostí. To, co mělo člověku sloužit, se snadno může stát jeho pánem. Křesťan nemá žít pod vládou strachu z nemoci ani pod diktátem vlastního těla, ale pod vládou Ježíše Krista.
Důležité: V Božím království nejde o jídlo
Apoštol Pavel připomíná, co je pro křesťana skutečně podstatné:
„V Božím království přece nejde o jídlo a pití, ale o spravedlnost, pokoj a radost v Duchu svatém.“
Bible 21, Římanům 14,17
To neznamená, že na tom, co člověk jí, vůbec nezáleží. Znamená to však, že jídlo, diety ani způsob stravování nejsou středem křesťanského života ani měřítkem duchovnosti. Boží království nestojí na vegetariánství, veganství, bio potravinách, detoxikaci ani jiných výživových směrech. Křesťan není Bohu blíž proto, že jí nebo nejí určité potraviny. Jakmile se jídlo, zdravý životní styl nebo péče o tělo stanou hlavním tématem života a nahradí důvěru v Boha, přestávají být pouhým prostředkem a stávají se modlou.
Závěr
Křesťan nemá žít nezodpovědně ani své tělo zanedbávat. Stejně tak však nesmí upadnout do opačného extrému, protože právě do krajností satan člověka často svádí. Kult zdraví, který slibuje pevné zdraví, dlouhověkost nebo téměř jistotu ochrany před nemocemi prostřednictvím správného jídelníčku, cvičení, detoxikací, doplňků stravy či nejrůznějších zdravotních metod, je falešnou nadějí založenou na člověku, nikoli na Bohu.
Verše níže: Apoštol Pavel jasně ukazuje, že středem křesťanského života není jídlo ani vytváření lidských pravidel kolem něj. Evangelium nevede k posedlosti zdravou výživou, hledání údajně dokonalého jídelníčku ani k neustálému přidávání zákazů, příkazů a dietních omezení. Naopak vede ke svobodě v Kristu, vděčnosti Bohu a jednoznačně odmítá náboženství postavené na lidských předpisech a potravinových pravidlech.
„Jezte, cokoli se prodává na masném trhu, a na nic se kvůli svědomí nevyptávejte, vždyť „Hospodinova je země i všechno na ní“. Když vás někdo nevěřící pozve a vám se chce jít, jděte. Jezte, cokoli vám nabídnou, a na nic se kvůli svědomí nevyptávejte.“
Bible 21, 1. Korintským, 10,25-27
Jestliže se zdraví, jídlo, štíhlost, sport nebo dlouhověkost stanou hlavním smyslem života, stávají se modlou. Člověk pak přestává důvěřovat Bohu a začne důvěřovat vlastnímu tělu, dietám nebo lidským teoriím. Ve skutečnosti už neslouží Kristu, ale svému tělu.
Bible nevolá k uctívání zdraví, ale k následování Ježíše Krista. Nezaslibuje život bez nemocí ani bez stárnutí. Zaslibuje však odpuštění hříchů, věčný život a budoucí vzkříšení těla těm, kteří patří Kristu.
Největším problémem člověka totiž není rakovina, cukrovka ani infarkt. Největším problémem je hřích, který člověka odděluje od Boha. A největší potřebou není dokonalé zdraví, ale spasení v Ježíši Kristu.
Amen.
„Já jsem vzkříšení i život,“ řekl jí Ježíš. „Kdo věří ve mě, i kdyby zemřel, bude žít.“
Bible 21, Jan 11,25