Pravda o křesťanství a falešných náboženstvích

Co je to náboženství? Kolik existuje náboženství? Jsou všechna pravá? Je křesťanství náboženství? Podrobnější informace a vysvětlení najdete v našem článku.

Definice náboženství
Náboženství je systém víry, rituálů a praktik, který se vztahuje k víře v Boha nebo božstva. Existují pravá a falešná náboženství.

Křesťanství je pravé náboženství
Jediné pravé náboženství je křesťanství. Křesťanství je náboženství, protože má víru v Boha, učení, Bibli, modlitby, rituály (vodní křty, Večeři Páně atd.), společenství věřících. Zároveň ale není jen náboženským systémem, ale především živým vztahem s Bohem.

Pravé křesťanství je víra v jednoho Boha ve třech osobách – Otce, Syna (Ježíše Krista) a Ducha Svatého. Základem je víra, že Ježíš Kristus je Boží Syn a pravý Bůh, ne stvořená bytost. Zemřel za naše hříchy a třetího dne vstal z mrtvých, aby nám dal odpuštění a věčný život.

Boží slovo ukazuje, že počet těch, kdo skutečně vyznávají pravé křesťanství, nebude velký. Mnozí se budou snažit vejít, ale brána pro ně zůstane zavřená, protože jejich víra je založena na falešných učeních a klamných náboženských systémech.

„Někdo mu řekl: ‚Pane, je málo těch, kdo budou zachráněni?‘ On jim řekl: Usilujte vejít úzkou branou, neboť vám pravím, že mnozí se budou snažit vejít, ale nebudou schopni.“
ČSP, Lukáš 13,23–24

Křesťan je člověk náboženský
Někteří křesťané používají výraz „náboženský člověk“ jako hanlivý, protože se mylně domnívají, že křesťanství není pravé náboženství. Je však důležité vědět, že křesťan je náboženský člověk – věří v pravého Boha, účastní se bohoslužeb a vykonává určité duchovní úkony. V Bibli je například zmíněna „zbožnost čistá a neposkvrněná“ (nábožnost) – Jakub 1,27. Nazývat křesťana „náboženským člověkem“ není nic špatného, pokud tím máme na mysli člověka pravé víry a zbožnosti.

Falešná náboženství – příklady satanových spolků, které odmítají pravého Boha
Příklady falešných náboženstvích směrů:

  • Liberální „křesťanské“ církve – vykládají Bibli volně, často symbolicky nebo metaforicky, a přizpůsobují její význam kultuře a vědeckým poznatkům (přizpůsobování se světu).
  • Judaismus – v současné podobě – odmítá Ježíše jako Mesiáše.
  • Pohanská a přírodní náboženství – např. novopohanství, wicca – uctívání přírody, magie, duchů.
  • Evangelium prosperity – falešné učení, že Bůh chce, aby byli všichni křesťané vždy bohatí a zdraví.
  • Východní náboženství – např. buddhismus, hinduismus, taoismus, karma.
  • Islám – popírá Kristovo božství, ukřižování i vzkříšení.
  • Cesacionismus – falešné učení, že některé duchovní dary skončily po apoštolech a že Ježíš dal autoritu k vymítání démonů pouze jim, přičemž tuto autoritu později zrušil. Jde o víru ve falešného boha, neboť představuje obraz Boha jako měnitelného a omezeného, což odporuje biblickému učení o Jeho neměnnosti a stálosti.
  • Kalvinismus – falešné učení, že Bůh vyvolil určitou skupinu lidí, kteří půjdou ke spáse, zatímco ostatní jsou předurčeni k věčnému zatracení v ohnivém jezeře. Ukázkový příklad víry ve falešného boha.
  • Směry snažící se určit lhůtu (od-do) Kristova návratu – např. tvrzení typu: „Kristus přijde během života této generace“.
  • A další.

Příklady konkrétních falešných církví a hnutí:

  • Římsko-katolická církev – uctívání Marie a svatých, učení o očistci, tradice nadřazená Písmu, používání modloslužebných předmětů.
  • Pravoslavná církev – uctívání Marie a svatých, tradice nadřazená Písmu.
  • Náboženská společnost Svědkové Jehovovi – popírají Trojici, Ježíše mají za stvořenou bytost.
  • Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů (tzv. mormoni) – mnohobožství, dodatečné „zjevené“ knihy, falešný ježíš.
  • Hnutí Víryprosperitní evangelium, příkazová „modlitba“ (snaha přikazovat Bohu), negativní mysticismus,  osobní víra jako síla pro osobní úspěch.
  • Církev adventistů sedmého dne – falešná prorokyně Ellen G. White, důraz na zákonictví.
  • Slovo života – hypercharismatismus, negativní mysticismus, falešná proroctví a svědectví, modloslužba v podobě uctívání Státu Izrael.
  • Biblická církev Prahakalvinismus.
  • Křesťané Kuřim – kalvinismus.
  • A řada dalších.

Všechna výše uvedená společenství a směry odvádějí od pravdy, podléhají vlivu satana a jeho démonů, což ve finále vede k Božímu prokletí těm, kteří se s nimi duchovně spolčují (duchovně smilní).

Doporučený článek k prostudování: Z falešné církve si nelze bez újmy vybrat jen to dobré!

„Proto je Bůh vydá napospas bludu, aby uvěřili lži. Tak budou odsouzeni všichni, kdo neuvěřili pravdě, ale našli zálibu v hanebnosti.“
Bible 21, 2. Tesalonicmým 2,11-12

„Prosím vás, bratři, dávejte si pozor na ty, kdo působí roztržky a kladou překážky učení, které jste poznali. Vyhýbejte se jim!
Bible 21, Římanům 16,17

Závěr
Stejně jako existuje mnoho různých bohů, je kolem nás také mnoho náboženství. Ale ne každé náboženství vede k pravému Bohu! Existuje jen jedno pravé náboženství – křesťanství, které vede k věčnému životu skrze víru v Ježíše Krista. Pravý křesťan je ten, kdo věří v pravého Boha, následuje Krista a žije podle Písma – ne podle lidských názorů, očekávání, doporučení nebo tradic.

Hlavně neusilujte o žádné nálepky – jste prostě křesťan, kristovec. To satan rozděluje a nálepkuje své stoupence: adventisty, kalvinisty, římské katolíky…

Je kriticky důležité činit pokání, hledat a poznat pravdu, držet se Božího slova a učit se rozlišovat mezi pravým a falešným učením. Falešné učení totiž zavírá lidem cestu k pravému Bohu, vede k duchovní smrti a zbavuje člověka naděje na spásu. I ten, kdo byl na správné cestě, může kvůli víře ve falešné učení sejít z pravdy a ztratit věčný život. Bible opakovaně varuje věřící, aby zůstali v pravdě, bděli a neodpadli.

Amen.

„Duch říká jasně, že v posledních časech někteří lidé opustí víru, aby následovali bludné duchy a démonické nauky.“
Bible 21, 1. Timoteus 4,1

„Každý, kdo nezůstává v Kristově učení, ale opouští je, ztrácí Boha. Kdo zůstává v jeho učení, ten má Otce i Syna. Pokud k vám někdo přichází s jiným než tímto učením, nepřijímejte ho do domu ani ho nevítejte. Kdo takového vítá, stává se jeho spoluviníkem.“
Bible 21, 2. Jan 1,9-11