Polnice podle Bible. Poslední časy

Celou Zemí se čas od času ozývají tajemné zvuky, které vyvolávají mnoho otázek a spekulací. Mohou být některé z těchto zvuků spojeny s biblickým proroctvím o nebeských polnicích? Co se stane, až zazní poslední, sedmá polnice? Znamená to konec současného světa?

Tajemné zvuky polnic z Nebe – ohlašují konec světa?
Polnice neboli šofar je jeden z nejstarších dechových nástrojů. Jedná se o opracovaný zvířecí roh, nejčastěji z berana, ale také z kozy, antilopy nebo gazely. V biblické době měl šofar význam nejen hudební, ale především duchovní a náboženský – svolával lid, oznamoval významné události, varoval před nebezpečím a ohlašoval Boží zásahy.

Nejde však pouze o obyčejný zvuk lidského nástroje. Bible hovoří také o Božích polnicích z Nebe, jejichž zvuk oznamuje zásadní události v Božím plánu. Troubení nebeských polnic není samoúčelné – upozorňuje lidstvo na Boží soudy, odhaluje duchovní skutečnosti a vyzývá člověka k probuzení, pokání a návratu k Bohu.

Podle biblického pohledu zaznívají Boží polnice v období posledního času, které začalo již po nanebevstoupení Ježíše Krista a pokračuje až k Jeho druhému příchodu. Nejde tedy pouze o několik posledních let (např. 7) těsně před Kristovým návratem, ale o celé období mezi prvním příchodem Krista a jeho slavným návratem. V tomto čase Bůh jedná, varuje lidstvo a připravuje naplnění svého konečného plánu.

Boží soudy nejsou pouze projevem hněvu, ale také varováním a výzvou k obrácení. Bůh dává lidem možnost odvrátit se od zlých cest a přijmout spasení skrze Ježíše Krista, který je podle Bible jedinou cestou k Bohu.

Sedmá polnice představuje vrcholnou událost v biblických proroctvích a souvisí s ustanovením Boží vlády a druhým příchodem Ježíše Krista. Události spojené se sedmi polnicemi, sedmi pečetěmi a sedmi číšemi Božího hněvu tvoří součást prorockého poselství knihy Zjevení.

Troubení polnic a vylévání číší Božího hněvu (Zjevení 16,1–21) jsou v biblickém proroctví vzájemně propojené události, které navazují na otevření sedmé pečeti (Zjevení 8,1–2).

Doporučené články a kázání k prostudování: Sedm pečetí, sedm polnic a sedm číší Božího hněvu, Kdy přijde hlavní a konečný Antikrist?, Poslední doba (poslední čas) je tady od Ježíše

„Těch sedm andělů se sedmi polnicemi se pak připravilo k troubení.
Když zatroubil první anděl, nastalo krupobití a oheň smíšený s krví a bylo to svrženo na zem. Shořela třetina země, shořela třetina stromů a shořela veškerá zeleň.
Když zatroubil druhý anděl, jako by byla do moře vržena veliká ohnivě planoucí hora. Třetina moře se obrátila v krev a v tom moři zemřela třetina stvoření majících duši a třetina lodí byla zničena.
Když zatroubil třetí anděl, spadla z nebe veliká hvězda hořící jako pochodeň a padla na třetinu řek a na prameny vod. Jméno té hvězdy je Pelyněk. Třetina vod se tehdy obrátila v pelyněk a mnoho lidí kvůli těm vodám zemřelo, neboť zhořkly.
Když zatroubil čtvrtý anděl, byla zasažena třetina slunce, třetina měsíce a třetina hvězd, aby se jich třetina zatměla a třetina dne neměla světlo a podobně i noc.
Potom jsem uviděl, jak prostředkem nebe letí jakýsi orel, a slyšel jsem ho hlasitě křičet: „Běda, běda, běda obyvatelům země! Ještě tři andělé mají zatroubit na své polnice!“
Bible 21, Zjevení 8,6-13

Když zatroubil pátý anděl, uviděl jsem hvězdu, jež spadla z nebe na zem a byl jí dán klíč od bezedné propasti. Když tu bezednou propast otevřela, vystoupil z propasti dým jako dým z veliké pece a dýmem té propasti se zatmělo slunce i ovzduší.
Z toho dýmu pak vyšly na zem kobylky, jimž byla dána moc, taková moc, jakou mají pozemští štíři. Bylo jim řečeno, aby neškodily trávě na zemi ani žádné zeleni ani žádnému stromu, jenom lidem, kteří nemají na čele Boží znamení. Nemohly je zabíjet, ale trýznily je po pět měsíců a jejich trýznění bylo jako trýznění od štíra, když bodne člověka. (V těch dnech budou lidé hledat smrt, ale nenaleznou ji; budou toužit zemřít, ale smrt od nich uteče.)
Vzhledem byly ty kobylky podobné koním připraveným k boji. Na jejich hlavách byly jakoby koruny podobné zlatu a jejich tváře byly jako tváře lidí. Měly vlasy jako vlasy žen a jejich zuby byly jako lví. Také měly pancíře jako pancíře ze železa a zvuk jejich křídel byl jako zvuk vozů, když množství koní běží do boje. Měly ocasy s bodci jako mají štíři a v těch ocasech měly moc ubližovat lidem po pět měsíců. Měly nad sebou krále, anděla propasti, který se hebrejsky jmenuje Abaddon a v řečtině má jméno Apollyon, Zhoubce.
První „běda“ pominulo, hle, dvojí „běda“ se blíží!
Když zatroubil šestý anděl, uslyšel jsem jakýsi hlas ze čtyř rohů zlatého oltáře, který je před Boží tváří, jak řekl šestému andělu s polnicí: „Rozvaž ty čtyři anděly, kteří jsou svázáni u veliké řeky Eufrat!“ Tehdy byli rozvázáni ti čtyři andělé, připravení pro tu hodinu, den, měsíc a rok, aby pobili třetinu lidí. Jejich vojsko čítalo dvě stě milionů jezdců – zaslechl jsem totiž jejich počet.
Ve vidění jsem spatřil koně a na nich jezdce s pancíři v barvě ohně, hyacintu a síry. Hlavy těch koní byly jako hlavy lvů a z tlam jim vycházel oheň, dým a síra. Těmito třemi ranami, ohněm, dýmem a sírou, jež jim vycházely z tlam, byla pobita třetina lidí. Moc těch koní je v jejich tlamách a ocasech. Jejich ocasy jsou jako hadi s hlavami, a těmi šíří zkázu.
Ostatní lidé, kteří nezemřeli těmito ranami, však nečinili pokání ze skutků svých rukou; nepřestali se klanět démonům a modlám ze zlata, stříbra, mědi, kamene a dřeva, které nevidí, neslyší ani nechodí. Nečinili také pokání ze svých vražd ani ze svého čarování, ze svého smilstva ani ze svých krádeží.“
Bible 21, Zjevení 9,1-21

Tehdy zatroubil sedmý anděl a v nebi zazněly mocné hlasy říkající:
„Království světa se stala královstvím našeho Pána a jeho Mesiáše, jenž bude kralovat na věky věků!“
Tehdy těch čtyřiadvacet starců, kteří sedí na svých trůnech před Božím obličejem, padlo na tváře a klanělo se Bohu se slovy:
„Děkujeme tobě, Pane Bože Všemohoucí, který jsi a kterýs byl, že ses chopil své veliké moci a ujal ses kralování!“
Bible 21, Zjevení 11,15-17

Závěr: Poslední polnice – výzva k probuzení, ne k lidským spekulacím
Tajemné zvuky, které lidé slyší po celém světě, mohou vyvolávat mnoho otázek, strachu i různých výkladů. Nikdo však nemůže s jistotou tvrdit, že každý neobvyklý zvuk je přímo nebeskou polnicí popsanou v Bibli. Boží slovo nás ale upozorňuje, že Boží polnice skutečně zazní a jejich význam nebude možné přehlédnout.

Nebude to obyčejný zvuk ani událost, kterou by lidé mohli jednoduše vysvětlit lidskou moudrostí. Bude to mocné Boží znamení, které oznámí naplnění Božího plánu. Sedmá polnice nebude pouze varováním před koncem starého světa, ale především oznámením vítězství Ježíše Krista a příchodu jeho věčného království.

Bible nevolá člověka k tomu, aby posedle hledal znamení a počítal datum konce. Volá ho k tomu, aby byl připraven. Největším nebezpečím není neznámý zvuk z Nebe, ale zatvrzelé lidské srdce, které odmítá Boha, nechce činit pokání a staví se proti pravdě.

Boží polnice jsou varováním milujícího, ale spravedlivého Boha. Ukazují, že dějiny tohoto světa nejsou řízeny chaosem, náhodou ani lidskou mocí. Směřují k okamžiku, kdy se Ježíš Kristus vrátí jako Král a Pán všeho stvoření.

Otázka tedy nezní pouze: „Kdy zazní poslední polnice?“
Mnohem důležitější otázka zní: „Budeme v té chvíli připraveni stát před Bohem?“

Jedinou nadějí člověka není vlastní síla, náboženské zásluhy ani pozemská jistota, ale Ježíš Kristus – ten, který zemřel za hříchy lidí, vstal z mrtvých a přijde znovu ve slávě.

„Tehdy zatroubil sedmý anděl a v nebi zazněly mocné hlasy říkající: ‚Království světa se stala královstvím našeho Pána a jeho Mesiáše, jenž bude kralovat na věky věků!‘“
Bible 21, Zjevení 11,15

Poslední polnice nebude oznámením vítězství člověka, technologií ani pozemských království. Bude oznámením vítězství Boha. V ten den se ukáže, že jedinou pevnou nadějí byla vždy víra v Ježíše Krista.

Amen.