Co je náboženství, kolik náboženství existuje a jsou všechna pravá? Je křesťanství náboženství, nebo něco jiného? V tomto článku se podíváme na význam náboženství, jeho různé podoby a na to, jak se k otázce pravého náboženství staví Bible.
Definice náboženství
Náboženství je systém víry, učení, rituálů a duchovních praktik vztahujících se k Bohu, božstvům nebo duchovní realitě. Existuje pravé náboženství (křesťanství) a falešná náboženství (kterých je spoustu). To, že se nějaké učení označuje za duchovní, křesťanské nebo dokonce biblické, ještě neznamená, že pochází od Boha.
Křesťanství je pravé náboženství
Jediným pravým náboženstvím je křesťanství. Křesťanství je náboženství, protože má víru v Boha, jasné učení, Bibli jako Boží slovo, modlitbu, ustanovení, jako je vodní křest a Večeře Páně, a společenství věřících. Zároveň však křesťanství není pouze souborem náboženských pravidel, obřadů a tradic. Je především vírou v Ježíše Krista a živým vztahem s Bohem.
Pravé křesťanství vyznává jednoho Boha v osobách Otce, Syna a Ducha Svatého. Jeho samotným základem je Ježíš Kristus – Boží Syn, který je pravý Bůh, nikoli stvořená bytost. Ježíš Kristus přišel na svět jako člověk, zemřel za naše hříchy, byl pohřben a třetího dne vstal z mrtvých. V něm je odpuštění hříchů, smíření s Bohem a naděje věčného života.
Pravé křesťanství proto není možné oddělit od pravdy o Ježíši Kristu. Pokud je Kristus změněn, zmenšen, zbaven svého božství nebo je jeho evangelium nahrazeno jiným učením, nejde již o pravé evangelium.
Bible zároveň varuje, že ne každý, kdo se označuje za křesťana, skutečně Kristu patří. Nestačí přijmout křesťanské označení, chodit do církve nebo používat biblická slova. Člověk může být součástí náboženského systému a přesto být od pravdy vzdálen.
Boží slovo dokonce ukazuje, že těch, kteří skutečně dojdou spasení, nebude mnoho. Ježíš upozorňuje, že mnozí se budou snažit vejít, ale nebudou schopni. Nestačí tedy být součástí nějaké církve nebo náboženské organizace. Je třeba stát na pravdě evangelia a skutečně následovat Krista.
„Někdo mu řekl: ‚Pane, je málo těch, kdo budou zachráněni?‘ On jim řekl: Usilujte vejít úzkou branou, neboť vám pravím, že mnozí se budou snažit vejít, ale nebudou schopni.“
ČSP, Lukáš 13,23–24
Křesťan je člověk náboženský
Někteří křesťané používají označení „náboženský člověk“ téměř jako nadávku. Vychází to často z mylné představy, že pravé křesťanství není náboženství, ale něco, co stojí mimo veškerou náboženskou víru. To však není biblický pohled.
Křesťan je náboženský člověk, protože věří v Boha, uctívá ho, modlí se, čte jeho slovo, shromažďuje se s ostatními věřícími a zachovává ustanovení, která Kristus svěřil své církvi. Křesťanská víra má tedy nejen duchovní vztah s Bohem, ale také konkrétní učení, praxi a způsob života.
Bible dokonce používá pojem zbožnost ve spojení s náboženským životem:
„Čistá a neposkvrněná zbožnost před Bohem a Otcem je toto: navštěvovat sirotky a vdovy v jejich soužení a zachovávat se neposkvrněným od světa.“
ČSP, Jakub 1,27
Problém tedy není v samotném náboženství. Problémem je falešné náboženství, pokrytectví a prázdný formalismus.
Falešná náboženství – příklady satanových spolků, které odmítají pravého Boha
Příklady falešných náboženstvích směrů:
- Liberální „křesťanské“ církve – vykládají Bibli volně, často symbolicky nebo metaforicky, a přizpůsobují její význam kultuře a vědeckým poznatkům (přizpůsobování se světu).
- Judaismus – v současné podobě – odmítá Ježíše jako Mesiáše.
- Pohanská a přírodní náboženství – např. novopohanství, wicca – uctívání přírody, magie, duchů.
- Evangelium prosperity – falešné učení, že Bůh chce, aby byli všichni křesťané vždy bohatí a zdraví.
- Východní náboženství – např. buddhismus, hinduismus, taoismus, karma.
- Islám – popírá Kristovo božství, ukřižování i vzkříšení.
- Cesacionismus – falešné učení, že některé duchovní dary skončily po apoštolech a že Ježíš dal autoritu k vymítání démonů pouze jim, přičemž tuto autoritu později zrušil. Jde o víru ve falešného boha, neboť představuje obraz Boha jako měnitelného a omezeného, což odporuje biblickému učení o Jeho neměnnosti a stálosti.
- Kalvinismus – falešné učení, že Bůh vyvolil určitou skupinu lidí, kteří půjdou ke spáse, zatímco ostatní jsou předurčeni k věčnému zatracení v ohnivém jezeře. Ukázkový příklad víry ve falešného boha.
- Směry snažící se určit lhůtu (od-do) Kristova návratu – např. tvrzení typu: „Kristus přijde během života této generace“.
- A další.
Příklady konkrétních falešných církví a hnutí:
- Římsko-katolická církev – uctívání Marie a svatých, učení o očistci, tradice nadřazená Písmu, používání modloslužebných předmětů.
- Pravoslavná církev – uctívání Marie a svatých, tradice nadřazená Písmu.
- Náboženská společnost Svědkové Jehovovi – popírají Trojici, Ježíše mají za stvořenou bytost.
- Církev Ježíše Krista Svatých posledních dnů (tzv. mormoni) – mnohobožství, dodatečné „zjevené“ knihy, falešný ježíš.
- Hnutí Víry – prosperitní evangelium, příkazová „modlitba“ (snaha přikazovat Bohu), negativní mysticismus, osobní víra jako síla pro osobní úspěch.
- Církev adventistů sedmého dne – falešná prorokyně Ellen G. White, důraz na zákonictví.
- Slovo života – hypercharismatismus, negativní mysticismus, falešná proroctví a svědectví, modloslužba v podobě uctívání Státu Izrael.
- Biblická církev Praha – kalvinismus.
- Křesťané Kuřim – kalvinismus.
- A řada dalších.
Všechna výše uvedená společenství a směry odmítají pravého Boha a překrucují pravdu jeho Slova, nevedou člověka ke Kristu, ale odvádějí ho od něj. Za jejich bludem a duchovním klamem je třeba vidět působení satana a jeho démonů. Člověk, který se vědomě duchovně připojuje k falešnému náboženství, se tak nestaví do neutrální pozice. Duchovní nevěra vůči pravému Bohu není nevinný kompromis, ale vzpoura proti Bohu, která člověka vede pod jeho soud.
Doporučený článek k prostudování: Z falešné církve si nelze bez újmy vybrat jen to dobré!
„Proto je Bůh vydá napospas bludu, aby uvěřili lži. Tak budou odsouzeni všichni, kdo neuvěřili pravdě, ale našli zálibu v hanebnosti.“
Bible 21, 2. Tesalonicmým 2,11-12„Prosím vás, bratři, dávejte si pozor na ty, kdo působí roztržky a kladou překážky učení, které jste poznali. Vyhýbejte se jim!“
Bible 21, Římanům 16,17
Závěr
Stejně jako existuje mnoho různých bohů, existuje také mnoho různých náboženství. Ne každé náboženství však vede k pravému Bohu! Existuje pouze jedno pravé náboženství – křesťanství, které vede k věčnému životu skrze víru v Ježíše Krista. Pravý křesťan věří v pravého Boha, následuje Krista a žije podle Písma – nikoli podle lidských názorů, očekávání, doporučení nebo tradic.
Hlavně neusilujte o žádné nálepky – jste prostě křesťan, kristovec. Satan rozděluje a nálepkuje své stoupence na adventisty, kalvinisty, římské katolíky a další.
Je kriticky důležité činit pokání, hledat a poznávat pravdu, držet se Božího slova a rozlišovat mezi pravým a falešným učením. Falešné učení není neškodný omyl – odvádí člověka od pravého Boha, vede k duchovní smrti a může ho připravit o naději na spásu. I člověk, který stál na správné cestě, může podlehnout falešnému učení, sejít z pravdy a odpadnout od víry. Bible proto opakovaně varuje věřící, aby zůstali v pravdě, bděli a neodpadli.
Amen.
„Duch říká jasně, že v posledních časech někteří lidé opustí víru, aby následovali bludné duchy a démonické nauky.“
Bible 21, 1. Timoteus 4,1„Každý, kdo nezůstává v Kristově učení, ale opouští je, ztrácí Boha. Kdo zůstává v jeho učení, ten má Otce i Syna. Pokud k vám někdo přichází s jiným než tímto učením, nepřijímejte ho do domu ani ho nevítejte. Kdo takového vítá, stává se jeho spoluviníkem.“
Bible 21, 2. Jan 1,9-11