Karma a reinkarnace: pravda nebo duchovní klam?

Pojem karma se v posledních letech stále častěji objevuje v souvislosti s duchovním rozvojem, reinkarnací a zákonem příčiny a následků. Mnoho lidí jej přijímá jako univerzální vysvětlení lidského utrpení, životních zkoušek a smyslu existence. Tento článek vysvětluje, co je karma, odkud toto učení pochází a proč je považováno za klamné a duchovně nebezpečné.

Co je karma
Karma je zákon příčiny a následků. Naše jednání, činy a skutky vytvářejí naši budoucnost. Znamená to, že každá myšlenka, slovo i emoce mají odezvu v hmotném světě. Tento zákon platí bez rozdílu pro každého člověka, a to bez ohledu na to, zda se jím řídí, nebo jej ignoruje. Karmou prochází každý člověk neustále, každý den.

Karmická síla je probuzena lidským skutkem. Tento skutek vyvolává v hmotném světě určitou energii, která se k člověku vrací zpět. Tato síla může být přetvořena, změněna nebo pozastavena, nikdy však nemůže být zničena. Karma je podle tohoto pojetí pro člověka pozitivní, protože mu umožňuje duchovní růst a brání stagnaci. Důležité je znát karmické zákony a žít s nimi v souladu.

Karma je úzce spojena s minulými životy a reinkarnací. Hovoří se o karmické zátěži, kterou si duše nese z minulých inkarnací. Dobré skutky jsou opláceny stejnou měrou, zatímco špatné skutky mohou být potrestány i vícenásobně – a to buď v tomto, nebo v některém z dalších životů. Pokud chce člověk svou karmu odčinit co nejdříve a dosáhnout nirvány, tedy vysvobození z koloběhu znovuzrození, může na tom pracovat již v tomto životě.

Karmický dluh poutá lidskou duši k pozemské existenci a nutí ji znovu a znovu se vracet na Zemi, aby splatila závazky z minulých životů a pokračovala ve svém duchovním uzdravování. Myšlenka reinkarnace je ústředním prvkem hinduismu a buddhismu.

Ilustrační foto

Pravda o karmě
Karma, čištění karmy, kosmický zákon karmy, karmická zátěž z minulých životů, karmický dluh a reinkarnace jsou podle tohoto pohledu démonsko-lidské, smyšlené pojmy, které ve skutečnosti neexistují. Karma je fantasmagorické učení, které vede člověka do klamu a přibližuje jej k ďáblu a jeho démonům.

Démoničtí demagogové lidem namlouvají, že na nich leží neexistující karmická zátěž, kterou mohou v dalším životě napravit prostřednictvím fyzického a duchovního utrpení. Víra v karmické předurčení vede oklamané lidi k apatii, odevzdanosti a často i k depresím. Mnozí z nich si neuvědomují, že dobrovolně odevzdali svůj život zlým silám, jejichž cílem je učinit z člověka snadno ovladatelnou loutku.

V karmickém pojetí je bohem sám člověk a jeho pýcha, což je v přímém protikladu ke křesťanství. V karmě a obecně v magii je vyvyšován člověk a jeho skutky, zatímco v křesťanství je vyvyšován Bůh Stvořitel.

Karma a reinkarnace jsou zde chápány jako démonská past na lidi. Karma je považována za formu magie, která vede člověka do duchovního otroctví, modloslužby a vážných duchovních problémů.

Závěr
Učení o karmě nabízí člověku zdánlivé vysvětlení utrpení i naději na nápravu skrze vlastní skutky a opakované životy. Při bližším pohledu však vede k přesunu odpovědnosti výhradně na člověka, k pocitu viny, strachu a k víře v neosobní zákon, který nezná milost ani odpuštění. Člověk se tak ocitá v nekonečném koloběhu snahy „napravit“ sám sebe, aniž by kdy dosáhl skutečné svobody.

Z křesťanského pohledu není člověk spasen svými skutky ani skrze domnělé karmické vyrovnání, ale skrze Boží milost, pravdu a osobní vztah s Bohem Stvořitelem. Učení o karmě a reinkarnaci proto nelze chápat jako cestu k duchovnímu uzdravení, nýbrž jako klam, který odvádí pozornost od skutečného zdroje života, naděje a svobody.

Skutečná odpověď na otázku lidského utrpení neleží v karmickém dluhu z minulých životů, ale v pravdě, lásce a odpuštění, které nabízí Bůh člověku zde a nyní.