Agnosticismus je postoj, který tvrdí, že o existenci Boha nelze mít jistotu. Mnoho lidí tak zůstává mezi vírou a nevírou a považuje Boha za nepoznatelného. Tento článek vysvětluje, co agnosticismus znamená, jaké má podoby a proč je nebezpečný.
Co je agnosticismus
Agnosticismus říká, že o existenci Boha nemůže mít žádný člověk jistotu. Neznamená to, že Bůh neexistuje, ale že člověk nemůže mít dost důkazů k jistému závěru. Vyjadřuje přesvědčení, že lidské poznání má své hranice a že to, co přesahuje naše smysly, zůstává pro nás nepoznatelné. Proto agnostik tvrdí, že otázku existence Boha nelze rozhodnout.
Agnosticismus má různé podoby. Někteří lidé si myslí, že existenci Boha nikdy nebude možné poznat, jiní říkají, že teď to nevíme, ale možná to časem zjistíme. Agnostik může být nakloněný k víře nebo nevěře – může věřit v nějaké vyšší bytí, ale připouštět, že to nelze dokázat, nebo naopak nevěřit, aniž by si byl jistý, že Bůh neexistuje. Existuje také praktický agnosticismus, kdy člověk otázku Boha vůbec neřeší a neřídí podle ní svůj život.
Agnosticismus neznamená, že je člověk proti víře v Boha. Někteří agnostici upřímně hledají a nechtějí se rozhodnout. Pro někoho může být agnosticismus dlouhodobý životní postoj, pro jiného jen přechodné období na cestě k víře nebo k ateismu.
Rozdíl mezi ateistou a agnostikem
Rozdíl mezi ateistou a agnostikem je především v postoji k otázce existence Boha a ve stupni jistoty:
- Ateista – je přesvědčený, že Bůh neexistuje, a tuto nevíru považuje za jistou. Ateismus je tedy aktivní nevíra.
- Agnostik – tvrdí, že nelze s jistotou vědět, zda Bůh existuje nebo ne. Nezaujímá jasné stanovisko ANO nebo NE. Připouští nejistotu nebo nedostatek důkazů a zůstává otevřený otázce.
Jednoduše řečeno:
- Ateista říká: „Bůh neexistuje.“
- Agnostik říká: „Nevím, jestli Bůh existuje.“
Nebezpečí agnosticismu
Proč je z křesťanského pohledu agnosticismus nebezpečný:
1. Vede k duchovní lhostejnosti. Když člověk říká „nelze to vědět“, snadno rezignuje na hledání pravdy. Křesťanství však vyzývá k aktivnímu hledání Boha:
„…bez víry se mu však zalíbiti nemožno, neboť kdo k Bohu přistupuje, musí uvěřiti, že Bůh je a že se stává odplatitelem těch, kteří ho vyhledávají.“
Pavlíkův studijní překlad, Židům 11,6
2. Zastaví člověka v rozhodnutí. Agnostik se často zastaví mezi – ani víra, ani nevíra. Bible však volá k jasnému rozhodnutí:
„Čas se naplnil – Boží království je blízko. Čiňte pokání a věřte evangeliu!“
Bible 21, Marek 1,15
3. Zamlžuje pravdu. Když je všechno nejisté, žádný životní směr se nezdá být závazný. To může vést k tomu, že člověk nemá pevný základ ani jasné hodnoty a životní směr. Pravda však ukazuje, co je správné, a pomáhá člověku vědět, jak žít a jak se rozhodovat.
„Poznáte pravdu a pravda vás osvobodí.“
Bible 21, Jan 8, 32
4. Zakrývá otázky smyslu a odpovědnosti. Pro někoho je snazší říct: „Nedá se to vědět,“ než se skutečně ptát, zda Bůh existuje a co by to znamenalo pro jeho život.
„Každý z nás tedy složí Bohu účet sám za sebe.“
Bible 21, Římanům 14,12
Závěr
Agnosticismus ukazuje na nejistotu a otázky, které lidé mají ohledně Boha a víry. Tato nejistota však vede k duchovní lhostejnosti, nerozhodnosti, nejasnému pohledu na pravdu a k přehlížení osobní odpovědnosti. Bible přitom vybízí k aktivnímu hledání Boha, k rozhodnutí pro víru, k poznání pravdy a k životu, který bere Boha vážně. Proto je důležité nespokojit se s pouhým nevím nebo nemohu vědět, ale upřímně se ptát, zda Bůh existuje. Takové hledání dává člověku pevný základ a smysl života, který agnosticismus odmítá.
Agnostici stejně jako ateisté a všichni ostatní potřebují slyšet pravé evangelium Ježíše Krista, které zahrnuje pravé pokání – poznat hřích, vyznat ho Bohu a opustit. Hlásání pravého evangelia neznamená manipulaci ani snahu někoho přeargumentovat, ale pravdivé svědectví a pozvání k hledání Boží pravdy.
Amen.