Eugenika je myšlenka, která se snaží „zlepšit“ lidskou populaci výběrem genetických vlastností. I když eugenika vznikla před více než sto lety, její myšlenky se dnes objevují i v moderní vědě a medicíně. Tento článek vysvětluje, proč je eugenika závadná, jaké nebezpečí přináší a jaký postoj k ní má zastat křesťan.
Co je eugenika
Eugenika (z řeckého eu = dobrý, genos = rod) vznikla koncem 19. století jako myšlenkový směr, jehož cílem bylo „zlepšit“ lidskou populaci podporou rozmnožování jedinců s „žádoucími“ vlastnostmi a naopak omezováním rozmnožování těch, kteří měli vlastnosti považované za „nežádoucí“. Autorem tohoto konceptu byl Francis Galton, britský vědec a bratranec Charlese Darwina. Galtona inspirovala Darwinova teorie evoluce i tehdejší objevování principů dědičnosti. Cílem eugeniky bylo zajistit, aby se rodilo více lidí s „dobrými“ vlastnostmi (např. vysoká inteligence či zdraví), a naopak zabránit narození jedinců s dědičnými nemocemi či jinými „nežádoucími“ rysy.
V první polovině 20. století byla eugenika mnoha odborníky i veřejností vnímána jako moderní a vědecký přístup ke zlepšení lidské populace. Měla širokou podporu mezi vědci a politiky, protože nabízela zdánlivě „racionální“ řešení problémů, jako jsou dědičné nemoci, chudoba nebo sociální nerovnosti.
Většina lidí má eugeniku spojenou především s nacistickou ideologií, její kořeny a praktické uplatnění však sahají i do USA. Od počátku 20. století až do 70. let 20. století byly v USA nuceně sterilizovány tisíce lidí, zejména černošské ženy, imigranti, původní obyvatelé a osoby s mentálním či fyzickým postižením. Tyto zásahy byly ospravedlňovány tehdejšími eugenickými zákony a ideologií a představovaly systémové porušování lidských práv, které bylo po dlouhou dobu přehlíženo nebo dokonce považováno za „vědecky oprávněné“.
Ještě je třeba dodat, že Rockefeller Foundation, americká nadace založená v roce 1913 rodinou Rockefellerů, finančně podporovala některé vědecké projekty spojené s eugenikou, zejména v meziválečném období. Patřilo mezi ně i financování výzkumů v Německu, které později sehrály roli v rozvoji nacistické eugeniky.
Eugenika dnes
Někteří vědci a lékaři mají myšlení, možná k tomu byli i vedeni během studia, které lze označit jako moderní formu eugeniky. Přestože otevřeně odsuzují nacistické lékaře, sami podporují postupy zaměřené na výběr „vhodných“ genetických vlastností nebo na údajné zlepšování budoucích generací. Tím porušují základní etické i lidské zásady, protože si neuvědomují rizika a důsledky takového myšlení. Ve výsledku tak mohou přispívat k návratu nebezpečných idejí, které v minulosti vedly k diskriminaci a vážnému porušování lidských práv.
Mnoho lidí si neuvědomuje, že některé prvky eugenického myšlení se v dnešní době stále uplatňují, byť v nových formách a s odlišnými cíli:
- Genetické testování embryí při in vitro fertilizaci (IVF), tedy oplodnění ve zkumavce, je jedním z příkladů moderních přístupů, které nesou prvky eugenického myšlení. Při IVF je možné vybrat embrya, která nenesou určité genetické vady nebo riziko onemocnění. Tento výběr tzv. „nejzdravějších“ embryí představuje snahu „zlepšit“ budoucí dítě, což jednoznačně odráží principy eugeniky.
- Genetické vylepšování lidí pomocí moderních technologií, jako je CRISPR nebo genová terapie. Tyto metody umožňují upravovat genetický kód tak, aby se odstranily nemoci, ale potenciálně také zvýšila například inteligence, fyzická výkonnost nebo jiné vlastnosti. I když je cílem především léčba nebo prevence nemocí, tyto praktiky nesou principy eugeniky.
- Za návrat eugeniky lze považovat i tlak na potraty dětí s údajným postižením. Dnes se stále častěji diskutuje o ukončení těhotenství na základě zjištění údajných vrozených vad či genetických odchylek, což je v podstatě forma selekce podle „kvality“ života.
- V době rozkvětu eugeniky byly IQ testy používány jako jeden z nástrojů pro hodnocení „kvality“ lidí. Eugenici často využívali výsledky IQ testů k podpoře svých tvrzení o dědičnosti inteligence a „kvalitě“ populace. I dnes jsou v některých případech výsledky IQ testů zneužívány k diskriminaci nebo k podpoře nerovných příležitostí, což nese prvky eugenického myšlení.
Výše uvedené praktiky vyvolávají otázky týkající se etiky, lidských práv a hranic, kam až může věda a technologie zasahovat do přirozeného vývoje člověka. Tyto praktiky také odrážejí principy transhumanismu, jehož cílem je využít vědu a technologie k vylepšení lidských schopností a překonání biologických omezení.
Eugenika a křesťanství
Pravé křesťanství jednoznačně odmítá eugeniku ve všech jejích podobách. Pravé křesťanství stojí na hodnotách lidské důstojnosti, svobody a rovnosti všech lidí před Bohem. Každý člověk je stvořen Bohem k Jeho obrazu, je jedinečný a má nezcizitelnou hodnotu, kterou nelze posuzovat podle genetických vlastností ani podle údajné „kvality“ života.
Eugenika je v rozporu s křesťanskou vírou, protože:
- porušuje Boží plán a svobodu člověka,
- diskriminuje a odsuzuje ty, kteří jsou nemocní, postižení nebo jinak „odlišní“,
- podporuje selekci a odmítání života, což je v přímém rozporu s učením o hodnotě každého lidského života.
Křesťané jsou voláni milovat a přijímat všechny lidi, pomáhat slabým a zranitelným, nikoli je „vylučovat“ či „vylepšovat“ podle lidských představ.
„I stvořil Bůh člověka k obrazu svému, k obrazu Božímu stvořil jej, muže a ženu stvořil je.“
Kralická, Genesis 1,27„Jsme zajisté jeho dílo, jsouce stvořeni v Kristu Ježíši k skutkům dobrým, kteréž Bůh připravil, abychom v nich chodili.“
Kralická, Efeským 2,10„Než jsem tě zformoval v matčině lůně, znal jsem tě. Ještě než jsi přišel na svět, posvětil jsem tě;“
Bible 21, Jeremiáš 1,5„Mé nitro zformovals ty sám, v lůně mé matky jsi mě tkal. Chválím tě za tvá díla ohromná,
za to, jak podivuhodně jsem udělán a že mou duši tak dobře znáš!
Jediná z mých kostí ti nebyla ukryta, když jsem byl vskrytu formován, když jsem byl hněten v zemských hlubinách!
Můj zárodek tvé oči viděly, všechno jsi zapsal do knihy – dny, jež mi byly určeny, než začal první z nich.
Bible 21, Žalm 139,13-16
Závěr
Otázky jako: „Máme právo „vyřazovat“ děti, které neodpovídají normě?“ nebo „Kde končí medicína a začíná eugenika?“ jsou dnes velmi aktuální. To znamená, že otázky kolem eugeniky jsou stále na pořadu dne.
Dnes se některé prvky eugeniky objevují v nových podobách, například v genetickém testování embryí nebo v tlaku na potraty dětí s údajnými vrozenými vadami. Tyto praktiky vyvolávají zásadní otázky týkající se etiky, lidských práv, odpovědnosti vědců i společenských hodnot. Připomínají nám potřebu jasně vymezit hranice vědeckého zásahu do života a chránit důstojnost každého člověka bez ohledu na jeho genetickou „kvalitu“.
Eugenika ve všech podobách je neetická a nebezpečná. Porušuje základní lidská práva, diskriminuje lidi podle genetických vlastností a zjednodušuje složitost lidské hodnoty pouze na geny. Historie ukázala, že eugenické praktiky mohou vést k vážným zneužitím, jako byly nucené sterilizace a rasové zákony.
Křesťanství eugeniku odmítá, protože vychází z hodnot lidské důstojnosti, svobody a rovnosti všech lidí před Bohem. Každý člověk je Bohem stvořený, jedinečný a má velkou hodnotu — hodnotu, kterou nelze posuzovat podle genetických vlastností nebo takzvané „kvality“ života. Eugenika je v přímém rozporu s křesťanským učením, které vyzývá k lásce, přijetí a ochraně všech lidí, zvláště těch nejslabších a nejzranitelnějších.
„Nebojte se tedy; vy jste cennější než mnoho vrabců.”
ČSP, Matouš 10,31
Cílem tohoto příspěvku bylo ukázat, že myšlenka eugeniky je i v dnešní době velmi aktuální. Současně je to výzva pro křesťany, aby nezapomínali na hodnotu a důstojnost každého lidského života a v této složité době se modlili za to, aby nedocházelo ke genetickému „vylepšování“ lidí, aby nebyl vyvíjen tlak na potraty dětí s údajným postižením, aby se nevracely nebezpečné ideje minulosti a podobně.
Amen.