Svátek troubení, známý také jako Den troubení, Židé nazývají Roš ha-šana. Někteří křesťané věří, že Den Páně nastane právě během tohoto svátku. Ani letos se však toto očekávání nenaplnilo. Více se dozvíte v našem článku.
Svátek troubení ve Státě Izrael – v roce 2025
Svátek troubení, známý také jako Den troubení, nazývají Židé Roš ha-šana. Neodmyslitelnou součástí tohoto svátku je troubení na beraní roh, zvaný šofar. Svátek se slaví první a druhý den měsíce tišri, což podle gregoriánského kalendáře připadá na období září až října. V roce 2025 začíná Roš ha-šana při západu slunce 22. září a končí při západu slunce 24. září. Podle Tóry (Staré smlouvy) patří k předepsaným náležitostem tohoto svátku shromáždění věřících, zachovávání klidu, troubení na šofar a přinášení zápalných obětí Bohu.
„Hospodin promluvil k Mojžíšovi: „Mluv k synům Izraele: Prvního dne sedmého měsíce budete mít den odpočinku, svaté shromáždění s památným troubením. Nebudete dělat žádnou běžnou práci; budete přinášet ohnivé oběti Hospodinu.“
Bible 21, Leviticus 23,23-25„Prvního dne sedmého měsíce mějte svaté shromáždění; nedělejte žádnou běžnou práci – je to Den troubení. Jako příjemně vonící zápalnou oběť přineste Hospodinu jednoho ročního býčka, jednoho berana a sedm ročních beránků bez vady. Jako moučnou oběť k nim přidejte jemnou mouku zadělanou olejem: tři desetiny efy na býčka, dvě desetiny na berana a jednu desetinu na každého z těch sedmi beránků. Dále jednoho kozla jako oběť za hřích, aby za vás byl vykonán obřad smíření.“
Bible 21, Numeri 29,1-5
Den troubení – falešný svátek
Současné pojetí Roš ha-šana mezi Židy se liší od toho, co předepisuje Tóra. Místo zápalných obětí, které byly součástí původního Božího ustanovení, se dnes svátek slaví převážně jako tradiční a kulturní událost. V mnoha případech se tak vytrácí duchovní smysl svátku, jak byl stanoven v Tóře.
Dnešní židovská víra čerpá nejen z Tóry, ale také z Talmudu (sbírky rabínských výkladů) a démonské Kabaly, která má okultní prvky. Tento odklon od Božího zjevení vede k duchovnímu bloudění a vydání se satanu. Symbol, který je často spojován s etnickými Židy a Státem Izrael, je hexagram. Tento symbol je spojován s okultismem a vykládán jako symbol čísla 666.
Podstatou celé věci je, že bez přijetí Ježíše Krista jako Mesiáše a Božího Syna nelze dojít spásy. Bible jasně říká: „Kdo zapírá Syna, nemá ani Otce“ (1. Jan 2,23). A apoštol Pavel učí, že člověk není ospravedlněn skutky Zákona, ale vírou v Ježíše Krista (Galatským 2,16).
Proto i kdyby se někdo dnes snažil dodržet celý Mojžíšův zákon, ale odmítl by Krista, je to marné. Spása je možná jedině skrze víru v Ježíše Krista, který naplnil Zákon a stal se dokonalou obětí za hřích.
Doporučené články k prostudování: Stát Izrael není to stejné, co země izraelská, Bude někdy stát v Jeruzalémě Třetí chrám?
“Kdo jiný je lhář než ten, kdo popírá, že Ježíš je Mesiáš? To je ten antikrist, který zapírá Otce i Syna. Žádný, kdo zapírá Syna, nemá ani Otce. Kdo však vyznává Syna, ten má i Otce.”
Bible 21, 1. Jan 2,22-23„Kdo nenávidí mě, nenávidí i mého Otce.“
Bible 21, Jan 15,23“Kdo má Syna, má život, kdo nemá Syna Božího, nemá život.”
Bible 21, 1. Jan 5,12“Kdo věří v Syna, má věčný život; kdo Synu nevěří, nespatří život, ale zůstává na něm Boží hněv.”
Bible 21, Jan 3,36„víme, že člověka nemohou ospravedlnit skutky Zákona, ale jen víra v Ježíše Krista.“
Bible 21, Galatským 2,16
Svátek troubení – období Ježíšova návratu?
Někteří křesťané každoročně očekávají, druhé Kristovu sestoupení z Nebe, první vzkříšení a uchvácení všech věrných do Božího království (dále jen Den Páně), právě na Svátek troubení. Troubení na šofar, které se během tohoto svátku ozývá ve Státě Izrael, považují za Boží polnici, o níž mluví Písmo – konkrétně za zvuk, který má podle Bible provázet Kristův návrat.
Tento výklad však neodpovídá biblickému textu. Boží polnice, o níž se mluví například v 1. Tesalonickým 4,16, je troubení anděla z Nebe, nikoli lidský zvuk šofaru zaznívající na Zemi. Záměna těchto dvou skutečností vede k falešnému výkladu Božího slova.
„Tehdy ten anděl, kterého jsem viděl stát na moři a na zemi, pozvedl pravou ruku k nebi a přísahal při Živém na věky věků, který stvořil nebe i to, co je v něm, zemi i to, co je na ní, a moře i to, co je v něm, že už nebude více času, ale že ve dnech hlasu sedmého anděla, až bude troubit, bude dokonáno Boží tajemství, jak to oznámil svým služebníkům prorokům.“
Bible 21, Zjevení 10,5-7„Tehdy zatroubil sedmý anděl…“
Bible 21, Zjevení 11,15
Podle Písma Den Páně nastane za zvuku sedmé, tedy poslední, polnice z Nebe. V okamžiku „posledního troubení“ přijde Ježíš pro věrné viditelně a slyšitelně, aby ukončil dějiny lidstva i samotný čas.
Oproti tomu falešná teorie o „tajném“ návratu Krista tvrdí, že Ježíš nejprve neviditelně „uchvátí“ Církev do Nebe, čímž způsobí totální chaos na Zemi, například havárie letadel, výbuchy jaderných elektráren (radiační zamoření) nebo kolaps vojenských systémů. Tato teorie dále učí, že ti, kteří „zůstanou“, dostanou druhou šanci uvěřit během období tzv. velkého soužení. Takové učení ale nemá oporu v Písmu. Bible nikde nehovoří o „druhé šanci“ po Dni Páně. Naopak, Ježíšův návrat bude veřejný, mocný a konečný – přinese soud a zničení všeho bezbožného.
Ježíš se nevrátí tajně, ale ve slávě, aby vykonal soud nad světem a nad všemi, kdo Mu neuvěřili – ať už jde o ateisty nebo pseudokřesťany.
Doporučený článek k prostudování: Doba konce: Vytržení, uchvácení a velké soužení
„Prozradím vám teď tajemství: Všichni nezemřeme, ale všichni budeme proměněni – naráz, v okamžiku, za zvuku polnice ohlašující konec. Až zatroubí, mrtví budou vzkříšeni k nesmrtelnosti a my budeme proměněni.
Bible 21, 1. Korintským 15,51-52„Máme pro vás slovo od Pána: My, kdo se dožijeme Pánova příchodu, nepředejdeme ty, kdo zesnuli. Ozve se burcující povel, hlas archanděla a Boží polnice, sám Pán sestoupí z nebe a tehdy jako první vstanou mrtví v Kristu. My živí budeme spolu s nimi uchváceni do oblak vstříc Pánu; potom už budeme s Pánem navždycky.“
Bible 21, 1. Tesalonickým 14,15-17„Tehdy zatroubil sedmý anděl a v nebi zazněly mocné hlasy říkající „Království světa se stala královstvím našeho Pána a jeho Mesiáše, jenž bude kralovat na věky věků!“
Bible 21, Zjevení 11,15„Příchod Syna člověka nastane jako blesk – rozzáří oblohu od východu až na západ. Kde je mrtvola, tam se slétnou supi.“
Bible 21, Matouš 24,27-28
Když někdo tvrdí, že Den Páně nastane právě během určitého židovského svátku, ve skutečnosti tím časově omezuje návrat Ježíše Krista. Takové tvrzení je v rozporu s Písmem, které jasně učí, že nikdo nezná ani den, ani hodinu – ani žádné časové rozmezí.
Naznačovat, že křesťané mají bdít jen několik konkrétních dní v roce, je nebiblické a zavádějící. Tento přístup nese znaky falešného proroctví, protože podkopává Ježíšovu výzvu k neustálé duchovní bdělosti.
„Ti, kdo s ním byli, se ho zeptali: „Pane, obnovíš už teď království Izraele?“
„Odpověděl jim: Není vaše věc znát časy a doby, které si Otec ponechal ve své pravomoci.“
Bible 21, Skutky 1,6-7„Ten den a hodinu však nikdo nezná – ani andělé v nebi, ani Syn, jedině Otec. Dávejte pozor, bděte. Nevíte totiž, kdy ten čas přijde. Je to, jako když člověk odešel na cestu: opustil svůj dům a svěřil správu svým služebníkům. Každému určil jeho práci a vrátnému přikázal, aby bděl. Proto bděte. Nevíte totiž, kdy přijde pán domu – zda večer, o půlnoci, za kuropění, nebo za svítání.“
Bible 21, Marek 13,32-35
Někteří křesťané dokonce tvrdí, že Ježíš si pro svou Církev měl už dávno přijít. Takové tvrzení je nejen odvážné, ale až troufalé, protože zasahuje do Boží svrchovanosti a načasování Jeho plánů. Stanovovat, kdy „už měl“ Pán přijít, znamená posuzovat Boží jednání lidskými měřítky, což je v rozporu s biblickým učením o Boží moudrosti, trpělivosti a autoritě.
Závěr
Svátek troubení, tak jak je dnes slaven ve Státě Izrael, již dávno ztratil svou původní podobu, jak ji stanovuje Tóra. Tradice a lidské učení, ať už vycházejí z Talmudu, Kabaly nebo pouhé kulturní paměti, nemohou nahradit pravdu Božího slova. Z duchovního hlediska platí, že není žádná neutrální cesta, člověk buď slouží Bohu, nebo slouží nepříteli. Každé falešné uctívání, které odporuje Božímu zjevení, vede mimo pravdu – a tím slouží satanovým záměrům.
Stejně tak není biblické očekávat, že by návrat Ježíše Krista měl být vázán na konkrétní datum nebo židovský svátek. Písmo jasně učí, že Den Páně přijde náhle a nečekaně, „jako zloděj v noci“, ne podle lidských představ a kalendářů, ale podle svrchovaného Božího načasování. I dobře míněné pokusy odhadovat období Jeho návratu mohou vést k falešným očekáváním, zklamání a duchovní slepotě.
Ježíšův návrat nebude tajný. Nepřijde skrytě, aby „vytrhl“ Církev a zbytek světa nechal v totálním chaosu. Jeho návrat bude veřejný, slavný, doprovázený hlasem archanděla a Boží polnicí z Nebe. V ten den nastane první vzkříšení, Boží soud a konec tohoto věku.
Proto dnes, právě nyní, platí výzva (na Krista čekáme každý den – po celý den):
„Hle, čas milosti je tu, ten spásný den je teď!“
Bible 21, 2. Korintským 6,2„Proto bděte, vždyť neznáte den ani hodinu.“
Bible 21, Matouš 25,13
Každý, kdo věří v Syna, má věčný život. Kdo však Syna odmítá, zůstává pod Božím hněvem. Spása není možná skrze skutky, tradice ani Zákon, ale jedině skrze víru v Ježíše Krista, který naplnil Zákon, zemřel za naše hříchy, vstal z mrtvých – a brzy se vrátí ve slávě.
Amen.
„Ten, který vydává svědectví o těchto věcech, říká: „Přijdu brzy.“
Amen, přijď, Pane Ježíši!“
Bible 21, Zjevení 22,20