Před Bohem nejsou křesťané první a druhé kategorie. Duchovní elitářství, povyšování některých křesťanů nad ostatní a posuzování člověka podle titulu, funkce, vzdělání, výřečnosti nebo postavení nemá být měřítkem duchovní hodnoty. Bible ukazuje, že všichni křesťané jsou v Kristu bratři a sestry a že rozdílné dary a služby neznamenají rozdílnou hodnotu před Bohem.
Před Bohem nejsou křesťané druhé kategorie
Mrazí mě z každého křesťana, který vypustí z úst (nebo něco podobného): „Modlitba obyčejného křesťana má před Bohem také nějakou váhu.“ Toto není jen pýcha a arogance, to je čisté elitářství a démony páchnoucí pohrdání člověkem. A také je to znak určitého duchovního problému. Už samotné škatulkování křesťanů na „obyčejné“ a „významnější“ je duchovně velmi nebezpečné. Před Bohem žádní občané Božího království druhé kategorie neexistují – před Ním jsou si všichni rovni!
„Vy si ale nenechte říkat ‚rabi‘, protože máte jediného Učitele, a vy všichni jste bratři.“
Bible 21, Matouš 23,8„není Žida ani Řeka, není nevolníka ani svobodného, není mužského ani ženského pohlaví, jsteť všichni vy v Kristu Ježíši jeden.“
Pavlíkův studijní překlad, Galatským 3,28„Bratři moji, nespojujte víru našeho slavného Pána Ježíše Krista s předpojatostí. Co když do vašeho shromáždění přijde člověk v nádherných šatech a se zlatým prstenem a za ním chudák ve špinavých hadrech? Budete-li se věnovat tomu nádherně oblečenému a řeknete mu: „Posaď se prosím sem,“ ale tomu chudákovi řeknete: „Někde si stoupni nebo si sedni na zem“ – copak tím mezi sebou neděláte rozdíly? Neposuzujete lidi špatným měřítkem?“
Bible 21, Jakub 2,1-4
Bůh nepotřebuje žádnou lidskou duchovní elitu, která by měla k Němu větší přístup než ostatní křesťané. Nikdo nezískává před Bohem větší hodnotu jen proto, že dostal titul, funkci nebo významné postavení v církvi. Před Bohem jsme si všichni rovni. Ano, každý může mít jinou úlohu, jiné obdarování a jinou službu. Jeden káže, další pomáhá nebo se modlí. Rozdílná služba však neznamená rozdílnou hodnotu před Bohem. Člověk, kterého Bůh obdaroval duchovními dary, není proto před Bohem cennější než někdo jiný. Duchovní dar není odměna za vyšší duchovní hodnotu a služba není důvodem k povyšování se nad ostatní. Kazatel není před Bohem hodnotnější než člověk, který sedí vzadu v na židli nebo v lavici. Pastor není automaticky Bohu blíže než jiný křesťan. A stejně tak není před Bohem méně hodnotná modlitba dítěte jen proto, že je dítětem.
„Mnoho zmůže účinná modlitba spravedlivého.“
ČSP, Jakub 5,16
Představ si malé dítě, které večer před spaním sepne ruce a jednoduše řekne: „Bože, děkuji ti za dnešní den. Prosím, chraň maminku, tatínka a celou naši rodinu.“ Žádný titul, žádná teologická škola, žádná kazatelna, žádné velké slovo. Jen upřímná dětská modlitba. A vedle toho může stát slavný kazatel, kterého poslouchají davy lidí, má mnoho let studia, umí působivě mluvit a dokáže pronést dlouhou modlitbu plnou vznešených slov. Jenže jeho postavení však neznamená, že je Bohu automaticky blíž než to dítě. Stejně tak člověk, který stojí před mnoha lidmi, nemusí být Bohu blíže než starší žena, která sedí někde stranou, tiše se modlí a téměř nikdo ji nezná. Možná právě ona se modlí s větší opravdovostí než člověk, kterého všichni obdivují. Lidé totiž vidí funkci, titul, vystupování a postavení. Bůh však vidí srdce.
Bůh neposuzuje podle lidských měřítek
Je třeba odmítnout nejen duchovní elitářství, ale také nespravedlivé lidské soudy a měřítka, podle kterých lidé rozdělují druhé na „lepší“ a „horší“. Posuzovat člověka podle jeho finanční situace, světského vzdělání, výřečnosti, společenského postavení, IQ nebo stupně postižení nemá nic společného s jeho duchovní hodnotou před Bohem. Vysoké IQ z nikoho nedělá duchovně hodnotnějšího člověka. Titul z nikoho nedělá Božího oblíbence. Výřečnost z nikoho nedělá člověka s větší vírou. A postavení v církvi z nikoho automaticky nedělá člověka blíže Bohu.
Doporučený článek k prostudování: Inteligenční kvocient (IQ) je ďáblův nástroj
„Mé dopisy jsou prý působivé a mocné, ale osobní přítomnost chabá a řeč ubohá.“
Překlad 21. století, 2. Korintským 10,10„Nemám sice výřečnost, ale zato mám poznání, jak jste se při každé příležitosti mohli vždycky přesvědčit.“
Překlad 21. století, 2. Korintským 11,6
Závěr
Člověk není před Bohem větší proto, že má tučné konto, je vzdělanější, chytřejší, výřečnější nebo společensky významnější. Není před Bohem větší ani proto, že je kazatelem, pastorem nebo má výrazné duchovní dary. To všechno jsou lidská měřítka, která sama o sobě před Bohem neurčují duchovní hodnotu člověka. Jestli si někdo kvůli něčemu (např. že je kazatel sboru) myslí, že je před Bohem „víc“ než ostatní, měl by si přiznat svůj hříšný stav a činit pokání.
Bůh člověka neposuzuje podle výše jeho konta, délky jeho titulu, výřečnosti, společenského postavení, intelektu ani církevní funkce. Duchovní dar není důkazem vyšší hodnoty a kazatelna není vyšší příčka před Bohem.
Proto se nikdo nemá povyšovat nad druhé a nikdo nemá být nespravedlivě ponižován jen proto, že nemá vzdělání, titul, peníze, výřečnost, společenské postavení nebo veřejnou službu. Před Bohem nejsi víc jen proto, že máš víc. A nejsi méně jen proto, že máš méně.
Amen.