Co se děje s duší po smrti?

Kam odchází naše duše. Co se děje s duší po smrti? Co se děje po smrti fyzického těla? Převtělí se po smrti duše člověka do jiného těla?

Člověk (věřící i nevěřící) je jedinečnou bytostí ducha, duše a těla:

„Sám Bůh pokoje kéž vás celé posvětí a zachová vašeho ducha, duši i tělo zcela bez úhony až do příchodu našeho Pána Ježíše Krista.“
Bible 21, 1. Tesalonickým 5,23

Křesťan, který odevzdal život Kristu, byl Ježíšem pokřtěn Duchem Božím, který uvádí do křesťany pravdy. Takže křesťan má ducha lidského i Ducha Božího.

„My jsme však nepřijali ducha světa, ale Ducha, který je z Boha, abychom rozuměli, čím nás Bůh obdaroval.“
Bible 21, 1.Korintským 2,12

Pokud křesťan zemře, Duch Boží jde zpátky k Bohu.

„než se prach vrátí do země, kde býval, a duch se vrátí k Bohu, jenž ho daroval.“
Bible 21, Kazatel 12,7

Pokud člověk zemře (nevěřící i věřící), jeho duše jde do duchovní prostoru, který se nazývá „šeol“ (hebrejsky) a „hádes“ (řecky), nebo také hrob, podsvětí. V tomto duchovním prostoru jsou „uloženy“ duše křesťanů i hříšníků. „Šoel“/“hádes“ je místo, které je rozdělené („velikou propastí“) na dvě části – část pro spasené a část pro ztracené. Duše křesťanů zde čekají na příchod Ježíše na zemi (který bude mít za následek likvidaci všeho stvoření), vzkříšení (křísí se mocné duchovní tělo – 1.Korintským 15,42-44) a následné uchvácení do Nebe. Duše hříšníků v „šeolu“ čekají také vzkříšení, které nastane až po vzkříšení křesťanů a „miléniu“ (u Boha se neměří čas – „u Pána je jeden den jako tisíc let a tisíc let jako jeden den“, 2.Petr 3,8). Po tomto vzkříšení nastane finální soud a následná likvidace hříšníků včetně jejich těl a duší – „peklo“.

„Nebojte se těch, kdo zabíjejí tělo, ale duši zabít nemohou. Raději se bojte Toho, který může duši i tělo zahubit v pekle.“
Bible 21, Matouš 10,28

„Totéž slovo udržuje a uchovává nynější nebe a zemi pro oheň, který je čeká v den soudu a záhuby bezbožných lidí.“
Bible 21, 2. Petr 3,7

„Ale bázliví, nevěrní, ohavní, vrazi, smilníci, čarodějové, modláři i všichni lháři mají svůj díl v jezeře, které hoří ohněm a sírou – to je ta druhá smrt.“
Bible 21, Zjevení 21,8

Před vzkříšením je tedy nemožné, aby někdo byl v nějakém těle (v „pekle“ nebo v Nebi) nebo se jeho duše někde zjevovala.

„Živí totiž vědí, že musejí zemřít, mrtví však nevědí vůbec nic. Žádné odplaty se už nedočkají, i pouhá vzpomínka na ně zanikla. Jak jejich láska, tak jejich zášť, všechna jejich vášeň je dávno pryč. Nikdy už nebudou mít podíl na ničem, co se odehrává pod sluncem.“
Bible 21, Kazatel 9,5-6

„Mrtví už Hospodina nechválí, žádní, kdo sestoupili do říše mlčení.“
Bible 21, Žalm 115,17

„Až ztratí dech, vrátí se do země, jeho úmysly se rozplynou v ten den.“
Bible 21, Žalm 146,4

„V hrobě už na tebe nikdo nevzpomene – mezi mrtvými kdo by slavil tě?“
Bible 21, Žalm 6,6

Jak je tedy možné, že někteří lidé vidí a slyší duchy zemřelých? Jak je možné, že lidé komunikují s těmito duchy (spiritismus)? Je skutečně pravda, že spiritimus v některých případech funguje – lidé „vyvolají“ ducha, ale ducha démonického (padlého anděla), který se maskuje za ducha zemřelého člověka (démon může imitovat podobu i hlas). Spiritismus, převtělování, reinkarnace, buddhismus, hinduismus…, všechno toto je okultimus, podvod a učení démonů.

A není divu, vždyť sám satan se vydává za anděla světla! Není tedy nic zvláštního, když se i jeho služebníci vydávají za služebníky spravedlnosti. Nakonec ale dopadnou, jak si zaslouží.“
Bible 21, 2. Korintským 11,14-15